Je všem známo, že jízdní kolo je velmi populárním dopravním prostředkem v Číně. Ale umíte si představit, že skupina důchodců z Kantonu organizuje výlety ne autem, vlákem, nýbrž na kole? Na konci září roku 2005 se turistická skupina, která cestovala na kolech po střední Číně se vrátila domů do Kantonu. Navštívili 3 provincie a 8 měst s 50 historickými a kulturními památkami a turistickými atrakcemi. Celá cesta měřila 2000 kilometrů a trvala 20 dní. Je pozoruhodné, že převážnou většinu členů této skupiny tvoří liedé starší 60 let. Nejstaršímu z nich je 80 let.

Turistické skupiny organizuje klub cyklistů, jejichž členové jsou sami senioři a který byl založen z podnětu pana Ma Guo-chu. Pan Ma byl inženýrem elektotechnického podniku. Poté, kdy odešel do důchodu, neměl co dělat a octl se v depresi. Naštěstí byl pozván, aby pracoval ve Svazu pro zpestření života seniorů. Tak pan Ma našel nový životní cíl. V roce 2001 se v Kantonu konaly celostátní sportovní hry. Přišel na to, že by mohl organizovat důchodce, aby jezdili po městě na kolech a tímto způsobem by dodali ducha sportovcům. Na jeho výzvu se k této akci přihlásili stovky starých lidí, kteří ve stejném ošacení jezdili po městě a upoutali na sebe pozornost mnoha obyvatel. Úspěch této se pro pana Ma stal podnětem k založení klubu cyklistů.

Klub má více než 300 členů, s průměrným věkem nad 60 let. Nejstaršímu členu je 89 let. Všichni účastníci mají skládací jízdní kola, aby mohli jezdit vlakem nebo parníkem tam, kde se nedá jezdit na kolech. Konají jednodenní výlet do okolí města jednou nebo dvakrát měsíčně. Každé tři měsíce konají jednou nebo dvakrát delší cestu, která trvá tři až pět dní. Každý rok se vypravují na cestu, která trvá asi jeden měsíc. Za uplynulých pět let zorganizoval klub pět výprav za hranice své provincie, více než 20 výprav na středně dlouhé trasy a více než 120 jednodenních výletů v okolí města. Důchodci klubu dosud projeli celkem 20 tisíc kilometrů. Zanechali své stopy po celé zemi. Na jihu se dostali do nejjižnější výspy ostrova Hai-nanu a na severu se dostali do Mo-he v severovýchodní provincii Hei-long-jiang u hranic se Sibiří.

Klub klade důraz na vzájemnou pomoc svých členů a jejich harmonické vztahy při cestování. Paní Guan s dojetím řekla: Nejvíc na mne působí dobré vztahy v kolektivu a vzájemná pomoc. V Charbinu jsem spadla z kola a ztratila jsem vědomí. Přátelé z naší skupiny mi poskytli první pomoc a zachránili mne". Babička Liang jí přitakala: „Sama bych si netroufala vykročit z našeho města ani na krok, ale s tolika přáteli si dovolím jezdit po celé zemi". Na cestě je velmi důležitá opravářská práce. Pan Guo umí opravovat kola. K zajištění bezpečné jízdy ostatních bere sebou bez reptání 10 kilo těžké potřebné nástroje k opravě kol.

Cestování na bicyklech přinesl účastníkům radost, sebeuspokojení a zdraví. Pan Ma využil každé cesty ke sbírání místních specialit na památku. V jednom pokoji svého bytu z toho udělal výstavu, která má více než 300 exponátů z různých cest a na sto fotografických alb. Mnozí se cestováním na kolech vymanili z pocitu osamocení a deprese, který měli na začátku důchodu. Obnovili duševní vyrovnanost a zlepšili svou pohotovost ke okolí. Paní Huang zůstávala pořad doma bez pohybu poté, kdy odešla do důchodu. Cítila často strnulost v nohách. Pak se zúčastnila jízdy na bicyklech a teď už nemá žádný problém s nohou. 89letý pan Peng řekl, že cestou na jízdním kole rozšířili důchodci svůj obzor, obohatili se o nové znalosti, mají víc přátele, větší radost, pevnější zdraví, zkrátka, mohou žít déle.