J.H. Dnes potřetí vás v pořadu Jak se jim žije zvu na setkání s českým novinářem a rozhlasovým reportérem Janem Petránkem, se kterým jsem si povídal o jeho zážitcích a zkušenostech, které získal při svých cestách do Číny. Jan Petránek navštívil Čínu několikrát. Poprvé to bylo v polovině 60. let, kdy se mu podařilo natočit rozhovor s tehdejším čínským ministrem zahraničí Čou en Lajem. Poté navštívil Čínu ještě několikrát, ale po roce 1968 byl od své novinářské profese násilně odstaven a do Číny zavítal znovu až po více než dvaceti letech. Jak jsme se dozvěděli v minulé části, byl tehdy čínským vývojem nesmírně překvapen.

Dnes navazujeme na minulou část, ve které Jan Petránek hovořil o velmi racionálním přístupu, který má čínská vláda k vývoji námořní dopravy.

Jan Petránek: Čína bude mít letos výrobu kolem deseti miliónů tun nových lodí, které jsou samozřejmě pro pobřežní i dálkovou přepravu. Dá se mluvit o tom, že Čína je sice dneska ve svém hospodářství tak zvaně přehřátá. Přehřátí není nic jiného, než že infrastruktura má slabiny v mnoha ohledech. To třeba v Čang ša v Perl River Delta projektu se na prostoru sto kilometrů objevilo sto nových mezinárodních letišť a mezi nimi nebyly vybudovány silnice! Čili to je ukázka, jak umí být přehřáté hospodářství, neboli jak může být infrastukturně s mnoha slabinami.

Tohleto Čína bude schopna odstranit, protože přece jenom se ukazuje, že mnohastoletá zkušenost administrativy nad tak velkou zemí tu hraje svoji roli.

Pokud se Čína zbaví korupce, o níž oficiální prameny často mluví, jako o negativním jevu a někdy se to trestá na hrdle těch pánů, co se toho dopustili, tak potom má Čína obrovskou budoucnost a myslím si, že bude dobře učit se čínsky.

J.H. Mluvíme spolu krátce poté, co skončila návštěva našeho premiéra v Číně. Jste optimista v pohledu na to, jak se bude vyvíjet náš vztah k Číně!

Jan Petránek: Já se domnívám, že tady je potřeba skutečně dobře znát čínské reálie a podřídit se tomu. Naše jméno v Číně z hlediska hospodářského partnera bylo vždycky velice dobré. Já jsem si kolikrát říkal, jak rychle se pozná, kde fungovali Češi a kde Němci, když ve Vietnamu se pivu řekne bier a v Číně se řekne pivu pitio. Takže hned bylo vidět kde který sládek koho učil. A domnívám se, že i naše Škodovka tam měla vždycky nesmírně dobrý zvuk. Jde tedy o to, abychom přestali chtít přebíjet politickým myšlením ekonomickou kartu. To, že se Číně dneska vyčítá tak zvaný faktor lidských práv, to je velice krátkozraké. Čína nemůže udělat pro pokrok v oblasti lidských práv nic lepšího, než vsadit na co nejrychlejší ekonomický rozvoj. Kdybychom – a já jsem velice dobrý, pokud se mohu pochválit – znalec Indie... Já jsem prožil v Indii rok. A viděl jsem, že Indie, která si říká, že je největší demokracie na světě, má domokratismu a moderního myšlení mnohem méně, než ho má Čína. Říkám to s bolestí v srdci, protože mám rád jak Čínu, tak Indii a domnívám se, že tyto dvě země, Indie a Čína, tím, že se nyní sbližují, nedávno bylo dokonce indicko-čínské námořní cvičení, kde se ukázalo, že i proti pirátům a pytlákům je nutné zasahovat společně, tak to je všechno velice pozitivní. Ale především mě oslovilo to, že Čína už dneska ze všech asijských zemí má nejrychlejší tempo přírůstku i v internetovém hospodaření. Zase se dá vyčítat Číně to, že určité internetové stránky jsou blokovány, ale já bych to neviděl tak hrozně. Protože jen samotná představa, že uvnitř Číny samotné je možné se internetově domluvit, to je něco, co je známkou jednadvacátého století a jakékoli omezení, pokud tady jsou, budou velice rychle padat, protože další elektronický vývoj světa prostě nedovolí jakoukoli koncepční cenzuru z jednoho centra.

J.H. Děkuju vám moc, pane Petránku.

J.Petránek: Není za co!

J.H. Rozhovor a pořad Jak se jim žije připravil Jiří.