Pan Wang Jinyuan žije v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Je pilným a prostým rolníkem ujgurského původu. Během pracovního pobytu v Kyrgizstánu potkal krásnou a laskavou dívku ruské národnosti. Mezi nimi se tak stal neobyčejný milostý příběh a koncem loňského roku se uskutečnila jejich svatba v Číně.

Wang Jinyuan je nevysoké postavy, s opálenou pletí. Letos je mu 26 let. Na jaře 2004 odjel do Kyrgizsánu jako člen delegace pracovních sil, kterou zorganizovala místní vláda v Sin-ťiangu. Wang byl poslán do farmy blízko kyrgizského hlavního města, Biškeku, na pěstování rajčat o rozloze 4 hektarů. Když byl v zahraničí poprvé, setkal se s mnoha obtížemi v práci a životě. Největším problémem byla jazyková bariéra. Wang se dokonce nemohl dorozumět s místními lidmi, kteří spolu s ním pracovali na poli.

Ve chvíli, kdy Wang naléhavě potřeboval pomoc, objevila se před ním místní hezká dívka Fegotova Orlia Braguimilovna. Ta je vysoké postavy, s vzpřímeným nosem, bílou pletí a modrými očima. Bydlí v blízkosti farmy, kde Wang pracoval. Oba se seznámili na poli ve farmě. Wang dosud pamatuje, jak potkal Orliu.

„jednou pršelo. Aby se vyhnuli déšti, všichni utekli do stanu mongolského typu. Do jurty vkráčela i Orlia spolu s dvěma kamarádkami. Se smíchem mi mluvili rusky, ale já jim nerozuměl. To bylo naše první setkání."

Wang byl ubytován blízko domu Orlije. Během vycházení do ulic se s ní často setkával. Orlia vždy hovořila s Wangem a dobrovolně ho učila rusky. Wang pak cvičil ruštinu v blízkém parku. Za ním často šla Orlia, pokud měla volno. To jí sice potřebovalo čas, ale uvedla, že to dělala ochotně.

„tehdy jsme to dělali úpřímně a necítili horko. Wang byl pilný a já jsem ho ráda učila. Jako Číňan tu měla jazykovou bariéru a musel čelit mnoha obtížím. Já jsem ho chtěla učit co nejvíce."

Za pomoci Orlije se značně zvýšila Wangova úroveň ruského jazyka. Oba si postupně zlepšovali komunikaci. Často si povídali a navzájem se seznámili se zvyky v zemi druhé strany. Orlia se stala nejlepší kamarádkou Wanga v Kyrgizstánu, zatímco na ni zapůsobila jeho pracovitost. O svátcích šla Orlia k Wangovi, aby mu vařila a prála. Ráda sdílela námahu s ním. Starostlivost Orlije umožnila Wangovi najít cit, že jakoby byli z jedné rodiny.

Na jaře 2005 Wang ukončiil svou práci v Kirgizstánu. Nevrátil se domů, ale rozhodl odjet do Kazachstánu opět na pěstování rajčat. Orlia ho nechtěla opustit, protože se obávala, že práce musí být těžká. Wang však trval na svém. Ve dne jeho odjezdu Orlia přišla na rozloučenou, ale nemluvila ani slovo. Když se díval na mlčenlivou Orliu, Wang byl velmi smutný./Záznam 3/

„tohoto dne mě mrzelo. Koupil jsem nápoj, ona nepila aniž mluvila. Chápal jsem, proč byla smutná. Při obědě se nedojedla a začala plákat. V okamžiku odjezdu jsem cítil velkou bolest ve srdci. Ale současně jsem měl důvěru, že bych se ke ni vrátil po vydělání peněz a že by naše láska obstála přes vzdálenost."

Doba pracovního pobytu Wanga v Kazachstánu se stala zkouškou lásky mezi nadnárodní dvojicí. Mysleli na druhou stranu a často telefonovali pro odstranění stesku. Pouze za měsíc se Wang vrátil do Kirgizstánu k Orlijovi. Doba loučení zintenzívnila jejich lásku. Říkali, že se dále už nemohli oddělit. Wang rozhodl Orliu oženit. Rodiči Orlije s tím zpočátku nesouhlasili. Nakonec změnili postoj díky pracovitosti a úpřímnosti Wanga.

Koncem listopadu 2005 Wang přivezl Orliu do Číny. Wagova rodina byla velmi potěšena a uspořádala jim tradiční čínskou svatbu. Nadnárodní manželská dvojice žije v harmonii. Orlia se učí čínštinu, aby se mohla co nejrychleji integrovala do života čínské rodiny. Hodlají odjet na jaře do Kyrgizstánu, aby se zabývali zemědělstvím.