V jihozápadě Číny v hlavním městě provincie Yunnan, Kunmingu byla nedávno zřízena státní databáze buněk různých národností. To poskytne po stovkách letech vzorky pro výzkum genů jednotlivých etniků.

Pan Chu Jiayou je šéfem biomedicínského ústavu Čínské akademie medicínských věd a současně působí jako vedoucí činitel zmíněné databáze buněk. Uvedl, že Čína je bohatá na zdroje lidských genů a že 56 etnických skupin má svou osídlenou oblast a představuje bohatý materiál pro výzkum různorodosti lidských genů. Z tohoto hlediska je nezbytně nutné nastolit takovou databázi.

„různé etnické skupiny jsou odlišné v citlivosti na různé nemoci. A také léčení těchto nemocí musí být odlišné u různých etniků."

S neustálým pokrokem společnosti začali příslušníci některých etniků uzavírat sňatky se vnějším světem a stěhovat do jiných oblastí. V tomto případě hrozí zánik relativně prosté genové skupiny dotyčných etniků. Nastolení databáze buněk jednotlivých národností proto přispěje k zachování cenných zdrojů pro výzkum lidského zdraví a genů v Číně i na světě. Profesor Chu Jiayou řekl, že pokud se Čína nepustí do sesbírání a úschovy dedičných zdrojů, ztratí šanci na zachování ucelených čistých genů jednotlivých národností.

„databáze buněk jednotlivých etniků představuje cenný materiál pro výzkum nemocí a léků. Možná dojde k zániku těchto zdrojů, pokud nepodnikám opatření. Musíme chránit dědičné zdroje a předcházet jejich úniku. Současně bychom měli podpořit celostátní a zahraniční spolupráci. Snažíme se zdokonalovat předpisy o správě dedičných zdrojů lidstva."

Biomedicínský ústav Čínské akademie medicínských věd leží v Kunmingu. V ústavní laboratoři pracuje paní Huang Xiaoqin, která se podílí na projektu databáze. Otevřela ledničku kapalného dusíku a vyndala řadu skladovacích krabiček. V každé krabičce je usmístěna stovka zkumavek. V teplotě 194 stupňů celsia pod nulou se lépe zachovává buněčný vzorek v každé zkumavce, na níž je označen jméno dárce, jeho etnický původ a datum odběru. Paní Huang Xiaoqin uvedla, že se veškeré vzorky odebraly z různých provincií, zejména z odlehlých národnostních oblastí. Daný projekt se řídil přísným standardem vzorkového odběru. Dárci obvykle pocházejí z nejodlehlejších oblastí a dárcovská rodina neuzavřela sňatek se vnějším světem po uplynulých třech generacích. Paní Huang řekla,

„dárci většinou jsou vesnickými rolníky, v některých případech jsou i studenty základní a střední škol. Nejprve jsme museli seznámit starosty vesnicí a nadřízený zdravotní orgán s cílem a významem své práce. Oni potom informovali vesničany a nakonec jsme odebrali krev dětí se souhlasem jejich rodičů."

Paní Huang řekl, že práce s odběrem krve byla velmi obtížná, protože vzorky musely být z odlehlých národnostních oblastí, které jsou většinou obklopené vysokými horami. Odběratel Sun Hao navštívil veškeré tyto oblasti.

„někdy jsem si hodně připil s vedoucími činiteli místních vesnicí, abych získal jejich důvěru. Chcete-li být jejich kamarádem, musíte jít na pití s nimi podle místních zvyků."

Mnoho etnických skupin v odlehlých oblastech žije po dlouhou dobu v hlubokých horách, nemá žádný kontakt s národem Chan a nerozumí standardní čínštině. Takže pracovníci na odběr krve se museli s nimi dorozumět jen za pomoci místního zdravotního orgánu. Celý proces byl velmi komplikovaný. Pan Sun Hao byl kdysi na odběrovou práci v provincii Yunnan. S cílem zajistit aktivitu buněk nemohl po odběru vzorku zameškat ani chvíli. Půl dne jel autem v horách a pak přestoupil na letadlo a konečně do 48 hodin přivezl vzorek do laboratoře v Kunmingu. Potěšující bylo to, že většina lidí má porozumění pro jejich práci.

V uplynulých více než deseti letech již pracovníci databáze sesbírali vzorky u 58 podskupin ze 42 etniků. Prostřednictvím výzkumů se prohloubilo poznání vědců k choroboplodným genům a ke stupním citlivosti na různé nemoci. Bylo dosaženo důležitého pokroku zejména při prostudování genů týkajících se krevních dědičných nemocí a Parkinsonovy choroby.