Svátek dvou pětek je jedním z nejoblíbenějších tradičních slavností v Číně. Tento název dostal proto, že se slaví pátého dne pátého měsíce podle lunárního kalendáře, na počest vlasteneckého básníka a ministra Čchü Jüana, který žil přibližně ve střetím století před naším letopočtem, tedy v období známém jako Válčící státy. Protože nebyl schopen zabránit úpadku své země Čchu, na protest se utopil v řece Mi-luo v současné provincii Chu-nan, a to právě tohoto dne, kdy hlavní město Čchu padlo do rukou dynastie Čchin. Legenda vypráví o tom, že lidé na loďkách prohledávali řeku a snažili se ho nalézt.

Hledání Qu Yuanova těla se stalo základem každoročního festivalu. Na památku basníka se konají soutěže podlouhlých člunů s dračími hlavami na přídi. Závody dračích člunů jsou nejpůsobivějším a zároveň nejzajímavějším aspektem festivalu. Tím vznikl jeho druhý název, „svátek dračích člunů".

V rámci tradičních čínských svátků se žádný jiný svátek nedá srovnat se svátkem dvou devítek, pokud jde o počet svých názvů. V čínštině se obecně nazývá festival Duanwu, dále pak svátek dračích člunů, svátek cung-c´, svátek pátého měsíce, svátek básníka, svátek děťátek, svátek Nü-wa, atd.

Jednou z dalších aktivit festivalu se stalo pojídání speciálních rýžových knedlíčků, které se nazývají cung-c´. Skládají se z glutanové rýže, která je společně s kusem masa, sojovými boby, sladkou pastou, oříšky nebo zeleninou zabalena v palmovém listě do tvaru trojhránku a uvařena.

K těmto knedlíčkům se rovněž pojí legenda o Qu Yuanovi. Když se po celém Podnebesí rozneslo, že Qu Yuan skončil svůj život skokem do vody, začali lidé, kteří žili na březích řek, házet do vody rýži jako oběti za zemřelého hrdinu. Jednomu místnímu rybářovi se navíc ve snu zdálo, že tuto rýži získávají ryby, a proto ji lidé začali balit do bambusového obalu, aby se z této oběti mohl radovat Qu Yuan, nikoliv ryby. To položilo základ dnešnímu dalšímu zvyku, házet do řeky tyto knedlíčky k poctě památky tohoto básníka.

Před příchodem svátku čínské rodiny často samy dělaly rýžové knedlíčky cung-c´ a braly je sebou jako dárky při návštěvě příbuzných či přátel. V den svátku lidé v různých koutech země mají zvyk pojídat cung-c´, mj. popíjet alkohol s léčivými bylinami.

Svátek pátého měsíce je něčím víc, než jen závodem dračích člunů a pojídáním cung-c´. Již od pradávna lidé věřili, že tento měsíc je škodlivý a nebezpečný. Říkalo se, že děti narozené v tomto měsíci je těžké vychovat a veškeré snahy lidí směřovali k ochránění sebe a své rodiny před nemocemi a neštěstím. Na den, kdy připadnou závody dračích člunů, je zápotřebí důkladného úklidu. Mnoho rodin vyvěšuje nad dveře pelyněk, jednak jako dekoraci, jednak jako ochranu proti hmyzu a nemocem. Jedno staré přísloví říká, že „sedm let neštěstí lze vyléčit třemi lety pelyňku".

Dětem se jako ochrana na čelo kreslí většinou rumělkou znak wang, který značí krále a na spodek jejich oblečení se připíná speciální amulet s medicínou nebo zvláštními bylinkami. Tyto speciální váčky, nazývané xiangbao, jsou mezi dětmi velmi oblíbené. Závodí mezi sebou, kdo jich nasbírá více.