Voňavé vačky, čínsky Siang-pao, Siang-nang nebo Che-pao, jsou oblíbenými suvenýry v době festivalu dračích člunů, který si letos připomínáme 31. května.

Takové vačky jsou vyšívané do různých tvarů, čímž se klade naděje, modlí o bohatou úrodu a štěstí. Zatímco koření zabalené do vačků je zaměřené na vymítání zla, odstranění zápachu, sterilizaci a ochranu proti nemocím.

V různých oblastech Číny se zachovává tradice vzít sebou parfémovaný vaček při oslavě festivalu dračích člunů. Taková atmosféra je hluboká zvláště ve městě Čching-jang, který leží na východě provincie Kansu v severozápadní Číně. Je tam strž sprašové pahorkatiny, proto se obyvatelé po dlouhou dobu zabývá zemědělstvím. Díky tomu jsou zachovány poměrně větší prvky zemědělských civilizací. K nim právě patří voňavé vačky.

Když se blíží festival dračích člunů, obyvatelé Čching-jangu nosí sebou voňavé vačky, aby se tím modlili o vše nejlepší. Pozoruhodné je zejména u děti, kteří s nahou horní částí těla rádi navěšejí na sebe nejrůznější pestrobarevné vačky.

V Čching-jangu se provozuje zvláštní tržiště na prodej voňavých vačků. Jedním ze dočasných stankářů je vesničanka Bai Caixia. V její prodejně se nabízejí nádherně zhotovené vačky ve tvaru starověké zbraně, tykve, granátu, lotosu, pivoňky, lvíčky, žáby, atd. Stejně jako Bai Caixia je asi tisíc „řemeslníků", kteří pocházejí z vesnicí a v době festivalů dračích člunů dočasně prodávají své produkty na zmíněném tržišti.

Výrobci voňavých vačků pokládají okolní předměty za zdroj inspirace k tvorbě. Vyšívají vačky do různých tvarů, co jim přišlo do zračí a na mysl. Vesničanky byly výrobním subjekem voňavých vačků v Čching-jangu. Dělaly vačky obyčejně v okurkové sezóně a darovaly je kamarádům a příbuzným v době festivalu dračích člunů. Později se čching-jangské vačky doznaly zbožního charakteru a v polovině osmdesátých let minulého století se začaly prodávat na ulicích. Výrobců je čím dál tím víc a obchod se stává rušnější. Voňavé vačky se mění z ryzího folklórního předmětu v subjekt místního hospodářství.

V Čching-jangu je nyní milion lidí, kteří se odborně zabývají výrobou voňavých vačků, což tvoří asi pět procent celkového počtu zemědělské populace ve městě. Roční prodej těchto vačků činí sto milionů čínských júanů. Produkty se vyvážejí do Pekingu, Šanghaje, Kantonu a dalších více než třiceti čínských měst. Také se vyvážejí do USA, Japonska, Korejské republiky a dalších více než dvaceti zemí a oblastí světa.

Paní Bai Caixia uvedla, že se celá její rodina zabývá výrobou a prodejem voňavých vačků a ročně si vydělává nejméně 30 tisíc čínských júanů. Městská vláda v Čchingjangu vepsala v r. 2005 paní Bai Caixian do seznamu lidových umělců. Nejemenovaný místní kádr řekl, že v mnoha vesnicích dochází ke zlepšení životní úrovně díky řemeslu voňavých vačků.