Jako vždycky v tuto dobu je vysílací čas vyhrazený pořadu Posezení nad čínskou literaturou. V rámci červenologie – tak se nazývá vědní oboru, který se zabývá studiem jednoho z nejslavnějších čínských románů „Sen v červeném domě" – jsme minule, vážení posluchači začali mluvit o netradičním pohledu čínského spisovatele Liu Sinwua na tento literární skvost čínské literatury 18. století. Jeho neortodoxní názory vyvolali téměř celonárodní diskuzi v Číně. Dovolte, abych se k tématu vrátila dneska.

Jedna z Liuových nejkontroverznějších teorii se týká neplnoleté dívky jménem Čchin Kche-čching. Podle autora románu Cchao Sue-čchina (1725-1763) byla do rodiny Ťia – ve které se děj velkolepé románové epopeje odehráva – přijata jako sirotek a později se vdala ze jednoho z bratrů Ťiaových. Záhy však zemřela a z dějové osnovy románu zmizela beze stopy.

Román obsahuje mnoho narážek na její možný vztah s jejím tchánem a její sen na smrtelné posteli, který vrhl světlo na osud Wang Si-fenga, hlavní postavy románu a pád celé rodiny Ťia.

Spisovatel Liu Sin-wu dospěl k závěru, že předlohou pro postavu Čchin byla dcéra sesazeného prince. Rodina Ťia o jejím původu věděla a z vypočítavosti ji vzala k sobě a čekala na příležitost obrátit štěstěnu na svou stranu v případě, že princ znovu usedne na trůn.

Ťia Juan-čchun, dcera Ťia Čenga, která byla poslána do paláce a stala se císařskou konkubínou vlastně prodala domnělou dcéru prince v nelítostném zápasu o moc a způsobila její brzkou smrt a nakonec i něšťastný úpadek rodiny Ťia poté, co i Juan-čchun v mocenském boji prohrála.

Spisovatel Liu Sin-wu šel tak daleko, že vyslovil hypotézu, že sirotek Čchin, kterou rodina Ťia přijala byla představitelkou vládnoucí mandžuské dynastie Čchingů (1644-1911), konkretně dcerou svrženého syna císaře Kchang-siho, jenž vládl v letech 1662-1722). Tento císař měl mnoho synů a jejich boj o trůn se stal inspirací mnoha příběhů a četných strhujících a velmi zajímavých moderních historických románů.

Já jenom dodávám, že rodina samotného autora Cchao Sue-čchina se octla v centru mocenských bojů v době vlády čchingských císařů Kang-siho a Jung-čenga a císaře Čchien-lunga.

Ovšem závěry spisovatele Liu Sin-wuna vyvolaly ostrou reakci odborníků, zabývajících se románem Sen v Červeném domě, kteří jeden po druhém odmítli taková tvrzení. Projevují hodně skepse a a vyčítají mu, že jeho „studie postráda akademické dimenze".

Odborníci tvrdí, že Liuův přístup je více-méně hádankovitý nebo snažící se jenom o propojení událostí a postav z románu Sen v Červeném domě s realitou té doby.

Jeho kritici ho obviňují z velice volné interpretace, což vyvolává dojem nezodpovědného detektiva, který interpretuje knihu vytvářením jedné napjaté situace za druhou.

Podle Chu Wen-pina, viceprezidenta Čínské červenologické společnosti, to je také důvod, proč je tato problematika tak zajímavá a populární mezi televizními diváky. Současně dodává, že opravdu zodpovědný výzkum musí být postaven na historických důkazech a ne na představivosti a fantazii.

Jak dále říká, dodatečné myšlenkové konstrukce jednoho člověka, i když jsou třeba zajímavé, se nikdy nemohou rovnat serioznímu věděckému výzkumu. Chu Wen-pin si myslí, že interpretace románu Sen v Červeném domě, nemůže být hrou na hádanky.

Sen v Červeném domě není ani kniha prošpikovaná narážkami a nejsou v ní zašifrovány ani žádné kódy a tajemství. Nelze jí číst s předsevzetím dekodovat její obsah, tvrdí další viceprezident Čínské červenologické společnosti, Cchaj I-ťiang.