Čína důsledně věnuje pozornost ochraně kulturního dědictví a snaží se rozvíjet vynikající tradiční kulturu. Státní rada v příslušném oběžníku z prosince loňského roku stanoví, že se od letošního roku připomíná druhá sobota v červnu jako Národní den kulturního dědictví.

10. června si Čína připoměla první národní den kulturního děictví, a to pod námětem „Chránit kulturní dědictví a opatrovat duševní domov". Čínský ministr kultury Sun Jiazheng předtím na tiskové konferenci uvedl, že po zavedení reforem a otevřenosti již Čína kráčela do úplně nové etapy při ochraně kulturního dědictví a neustále zaznamenávala nové úspěchy.

Za prvé jde o upevňování legislativní ochrany. V r. 1982 Čína zveřejnila zákon o památkové ochraně a v r. 2002 ho zrevidovala. Státní rada vydala předpisy o prosazování tohoto zákona. Také ministerstvo kultury vydalo více než 30 příslušných dokumentů. Do legislativního plánu Všečínského shromáždění lidových zástupců na r. 2007 bylo zařazeno vypracování zákona o ochraně nemateriálního kulturního dědictví. Kromě toho příslušné státní rezorty a různé oblasti země zveřenily odborné a místní předpisy. Čína je mj. členem řady mezinárodních konvencí, jako je Konvence o zákazu a ilegálnímu dovozu a vývozu kulturního majetku, a Konvence o ochraně nemateriálního kulturního dědictví.

Za druhé, místní vlády na všech stupních řízení věnují mimořádnou pozornost památkové péči a postupně zdokonaluje mechanismus ohledně ochrany kulturního dědictví. Na žádost ústřední vlády například zařadily památkovou ochranu do místního plánu sociálně hospodářského rozvoje a snažily se zlepšit společenské postavení památkové práce a její celkovou úroveň. Speciální výdaje ústřední vlády na památkovou ochranu se zvýšily z 129 milionů čínských juanů v r. 1994 na 534 milionů juanů v r. 2005. V době desáté pětiletky bylo vyčleněno ze ústředního rozpočtu celkem 1 miliarda 736 milionů juanů, což představovalo zvýšení o 138 procent ve srovnání s obdobím předchozí pětiletky. Kromě toho místní vlády uvolnily na památkovou ochranu 6 miliard 153 milionů juanů. V r. 2003 se Čína začala věnovat ochraně nemateriálního kulturního dědictví, a to zejména zaváděním projektu nazvaného „ ochrana národnostní a lidové kultury".

Za třetí jde o rozsáhlý průzkum kulturního dědictví v rámci celé země. Byly zaznamenány značné výsledky při prověření památkových zdrojů a jejich archivaci.

Za čtvrté, příznivě postupuje veškerá základní práce s památkovou ochranou a neustále se zlepšuje úroveň památkové správy. Po založení lidové republiky bylo již určeno přes tisíc chráněných památek na úrovni státu. Kromě toho byla zveřejněna první skupina národního nemateriálního kulturního dědictví, která obsahuje 518 položek. Čína ještě provedla rekonstrukční záchranu klíčových památek včetně tibetského paláce Potala a pekingského Zakázaného města. Zaznamenala velký pokrok při výstavbě týmů zabývajících se ochranou kulturního dědiství, ve výzkumu památkové ochrany, při sbírání vzácných předmětů, v boji proti jejich krádeži a pašování a v zahraniční spolupráci.

Za páté se neustále upevňuje výstavba muzejí a stabilně se rozvíjí muzejnictví. V prosinci 2005 čína zveřejnila Pravidla o správě muzeí. V celé zemi je více než 2300 muzejí, které každý rok pořádají asi deset tisíc výstav a přijímají průměrně 150 milionů čínských a zahraničních návštěvníků.

Ministr kultury Sun Jiazheng zdůraznil, že je třeba nadále upevňovat vedoucí úlohu vlády v ochraně kulturního dědictví a podniknout k tomu silnější opatření a na druhé straně se musí zvýšit celospolečenské vědomí pro ochranu kulturního dědictví.