Hong Zhan-huiovi je letos 24 let. V roce 1994 jeho otec adoptoval dívenku, kterou odvrhli její vlastní rodiče. Ale na konci srpna 1994 otec onemocněl schizofrenii. V důsledku nedostatku financí matka nemohla snášet takovou útrapy a rodinu opustila. Od toho roku Hong Zhan-hui musel zastat roli matky a živitele rodiny. V roce 1998 začal studovat na jednom z nejlepších místních gymnazii. Ale pak vznikla otázka, kdo bude pečovat o mladší sestru? Původně Hong Zhan-hui doufal, že nalezne biologické rodiče své nevlastní sestry. Ale to bylo velmi těžké a sestra nechtěla bratra opustit. Nakonec vzal sestru sebou do školy. Najal si levný pokoj blízko gymnazia. Každý den po vyučování Hong Zhan-hui hledal příležitostní práci. V roce 2003 Hong Zhan-hui začal studovat na vysoké škole v provincii Hu Nan. Opět sebou vzal i svojí sestru. Spolužaci a vedoucí institutu jim oběma nabízeli nežistnou pomoc. Ale Hong Zhan-hui odmítl přijmout finanční pomoc některých dobrodinců a dobročinných organizací. Řekl, že nezávislost je v životě nejdůležitější a je schopen postarat se o sebe a sestru.

V poslední době tento vynikající vysokoškolák přednášel na pekingských univerzitách. Jeho přednáška na známé univerzitě Qing Hua trvala dva a půl hodiny. Po přednášce Hong zhan-hui média informoval o své situaci a plánech do budoucna.

Ve srovnání s minulostí teď cítí větší duševní tlak. V minulosti musel hlavně čelit hmotným obtížím. Staral se o sebe a vlastní rodinu a snažil se řešit otázku své chudoby. V současné době ho zná mnoho lidí. Poskytli mu pomoc a jeho život je velice sledovaný. Kdyby se dopustil malé chyby, tak to může vyvolat četné diskuse. Někdy Hong Zhan-hui pochybuje, jestli dokáže překonat různé tlaky. Ve skutečnosti nemá takový život rád.

Na konci tohoto měsíce Hong Zhan-hui bude absolvovat institut. Mnoho univerzit a podniků o něj projevilo zájem po absolvování. O své budoucnosti Hong Zhan-hui řekl, že když byl studentem gymnázia, snil o tom, že se stane posluchačem známé Pekingské univerzity. Doufá, že vlastním úsilím udělá příjmací zkoušky na tuto univerzitu.

Novinář se ho zeptal, že co vzkazuje vysokoškolákům, svým rovesníkům. Hong Zhan-hui uvedl, že prožitky o těžkosti a svízele nejsou bohatství. Správný postoj k obtížím, to je skutečně bohatství. Nechce se stát vzorným mladíkem. Jenom doufá, že se vrátí do normálního života co nejrychleji. Ve volném čase je ochoten se zabývat činností dobrovolníka, aby poskytl více lidem pomoc.