V diskusi o otázce vojenské síly se jeden důstojník zeptal Lincolna, kolik má jižní armáda v bitvě vojáků. „1.2 milionu," odpověděl Lincoln. Tento počet daleko přesahoval skutečnou vojenskou sílu armády Jihu. Lincoln se podíval po překvapených obličejích kolem sebe a řekl: „Je to tak - 1.2 milionu. Víte, po každém našem neúspěchu mi naši generálové často říkají, že vojenská síla nepřítele je nejméně třikrát větší, než naše. Tak jsem jim musel uvěřit. V současné době má naše armáda v bitvě 400 tisíc vojáků, proto má armáda Jihu bezpochyby 1.2 milionu vojáků."

Čí boty leští?

Lincoln si leští boty, přichází k němu jeden zahraniční diplomat a říká: „Tak co, pane prezidente, leštíte si své boty?"

„Ano," odpoví Lincoln, „ a čí boty leštíte vy?"

Významná odpověď

Jeden známý politik navštíví při volební kampani blázinec. Z jistého důvodu musí z blázince komusi zatelefonovat, ale spojení se nedaří. Rozzlobí se a začne na operátorku křičet: „Slečno, víte, kdo já jsem?" „Nevím", odpoví operátorka „ ale vím, že odkud voláte!"

Odborník

Jeden absolvent zemědělské univerzity se vrátil domů a vidí, že starý rolník přesazuje stromy. Říká: „Vaše metoda přesazování je velmi nevědecká, při tomhle způsobu přesazení by mě překvapilo, kdyby ten strom urodil víc než 7 jablek."

Starý rolník se na něj podívá a pomalu říká: „Nejenom ty jseš překvapený. Já taky. Protože ten strom je broskvoň."

Koho miluje

Kapitán Blair se vrátí domů a zjistí, že jeho manželka Anna hovoří v ložnici s milencem Simonem.

Rozzlobí se a nahlas kříčí: „Vypadni!" Simon mu odpoví: „Vypadnout byste měl vy, protože Anna mě miluje."

Blair křičí dál a Simon tedy navrhnhe, že o tom, kdo bude mít Annu, rozhodne souboj.

Jdou do vedlejšího pokoje a Simon říká: „Vystřelíme do vzduchu a potom si lehneme za zem a budeme se tvářit, že jsme mrtví. Uvidíme, ke komu Anna poběží dřív, podle toho poznáme, koho miluje."

Vystřelí, Anna vstoupí do pokoje, zjistí, že oba leží na zemi, rozběhne se k šatníku a vesele křičí: „Darling, pojď ven, jsou mrtví."

Jistě přijde

V neděli pracuje Xiao Ming jako prodavač v obchodě s obuví, který patří jeho rodině.

Jeden zákazník říká: „Tyto boty jsou za deset yuanů, ale mám u sebe jenom pět, tak ti teď zaplátím pět yuanů, vezmu si boty domů a zítra ti zaplatím dalších pět yuanů."

Xiao Ming odpoví: „Dobře, odneste si je, pane."

Poté, co zákazník odešel, jeho otec ho kritizuje.

Xiao Ming říká: „Jen mi věř, zítra určitě přijde."

Otec se ptá: „Jak to víš?"

Xiao Ming odpoví: „Protože boty, co si odnesl, jsou obě levé."