 Pomalu se blíží Letní olympiáda 2008 v Pekingu a nadšení Číňanů k účasti na sportovních akcích je tím dále čím větší. Nedávno se v Pekingu konal 2. ročník Týdne mezinárodních sportovních filmů. V kinech a televizi se promítalo 26 domacích a zahraničních skvělých filmů se sportovní tématikou, což vyvolalo zájem veřejnosti o sportovní filmy. V dnešním pořadu vás seznámím s čínskými sportovními filmy.
První čínský sportovní byl natočen jěště v roce 1943 pod názvem „Královna sportu". Natočil ho v Šanghaji režisér Sun Yu. Od roku 1949 do roku 1966 bylo v Číně natočeno skoro 10 sportovních filmů, mezi nimi i takové vynikající dílo jako například „Košíkářka číslo 5" od významného režiséra Xie Jina. Vypráví příběh o profe sionální kariéře a lásce košíkářky, který dostal široké ocenění publika.
Společenská psychika lidových más je v různých historických dobách různá a filmy se stávají zrcadlem společenské situace dané doby. V roce 1984 se Čína poprvé vrátila do olympijského klání a v té době se objevily skvělé sportovní filmy. Například film „Vodouš" o čínských volejbalistkách, které třikrát za sebou získaly ve Světovém poháru mistrovský titul. Film „Led a oheň" zase zpracováva námět o životě čínských bruslářek. Tvůrci filmu se při natáčení tréninkových a soutěžních scń často dostávali do velice nebezpečných situací. Režisér tohoto filmu Hu Xue-yang vzpomíná:
„V severovýchodní Číně bylo 30°stupňů pod nulou. Natáčeli jsme na řece Song Hua-jiang. To bylo velmi nebezpečné. Dva asistenti našeho kamermana uklouzli na ledě a zlomili si nohy. Měli jsme tehdy velké obavy a skutečně na to nerad vzpomínám."
V 90. letech minulého století se s ekonomickým rozvojem objevuje i mnoho čínských sportovních filmů. V té době mely sportovní filmy různé náměty týkají se většiny sportovních disciplín, včetně fotbalu, košíkové, volejbalu, cyklistiky, taekwondo, zápasení a běhu atd..
V posledních letech čínští filmaři také točí sportovní filmy o tělesně postižených. Vypráví v nich příběhy o jejich vytrvalém úsilí a úporné snaze v tréninku i v soutěžích. Odhalují jejich zvláštní a bohatý vnitřní duševní svět. Hrdinka filmu „Černé oči" Li Hua je úplně slepá, ale je to krásná holka, s krásným charakterem. Po úporném úsilí dosáhla titul mistryně na mezinárodních sportovních hrách tělesně p osti žených, ale ve svém srdci velmi toužila po lásce jako zdravý člověk. Významný režisér Yin Li se domnívá, že v posledních letech se čínské sportovní filmy hodně změnily pokud jde o obsah a formu vyjadřování tématu. Řekl:
„Můžeme sledovat změnu tématu ve srovnání s nejranějšími filmy jako ‚Košíkářka číslo 5.' nebo ,Sestry na ledě'. Je v nich více osobního úsilí a boje. Ale současné filmy jako ‚Fotbal chrámu Shao Lin' a ‚Iniciálka D' mají více módních a humorných prvků. Takové filmy se více líbí součaným divákům."
Čínský film jde cestou komercionalizace. Jak získat víc diváků je nevyhnutelná otázka stojící před čínskými filmaři. To naplatí i pro sportovní filmy. Významný hongkongský režisér Wu Si-yuan v jednom ze svých interview řekl: 
„Naších sportovních filmů zatím není mnoho, zvláštně v době rychlého rozvoje sportu. Můžeme ukázat, jak čínští sportovci ve velmi těžkých podmínkách trénují a rostou. Podle mého názoru, sportovní film se zabývá nejen sportem jako takovým, ale hlavním sportovním duchem soutěživosti. Můžeme točit úspěšné i neúspěšné příběhy, tedy takové, kde sport motivuje člověka k vynikajícím výkonům."
Dodal, že s blížící se Pekingskou olympiádou se bude v Číně točit více vynikajících sportovních filmů.
|
v 
