 Na jihozápadě Číny v provincii Kuej-čou se nachází vesnice etnické skupiny Miao. V této vesnici nazvané Langde lze vidět bujné stromy, bambusové domky a čistou říčku. Je to tichá vesnice a den co den se jen ozývá přes desítka starodávných vodních turbín.
Tuto miaoskou vesnici nedávno navštívili vysokoškoláci z Tchajwanu a přinesli do tichého místa radostné řeči a smíchy. Časně ráno, kdy vesnice byla obklopena řídkou mlhou, vevnitř vesnické brány se již připravily miaoské dívky v krojích, aby tchajwanské hosty přivítali zvláštní dvanáctkou přípitků. Zatímco tchajwanští vysokoškoláci byli za vchodem do vesnice velice překvapeni a netrpělivě se dívali dovnitř. Jedním z nich byl Wu Guoyi, který pochází z tchajwanského menšinového etnika a je aspirantem v univerzitě v Tchajpeji.
Wu Guoyi má vysokou postavu a opálenou pleť, čímž byl mezi zástupem lidí pozoruhodný. Řekl našemu zpravodaji, že na čínské pevnině byl už potřetí, ale poprvé se tak blížil k menšinovému etniku. Dodal, že by mohl na vlastní oči poznal věci používané menšinovými skupinami na čínské pevnině, které dříve uviděl jen na televizi.
Wu Guoyi a jeho kamarádi se řadili v dlouhé frontě a vkráčeli do vesnice. Na cestě je čekala dvanáct přípitků, které miaoské dívky pečlivě připravily. Tito hosté pocházejí z různých vysokých škol a studují jednotlivé obory. Tentokrát navštívili čínskou pevninu jako členové Táboru tchajwanských vysokoškoláků, který zorganizovala Všečínská federace tchajwanských spoluobčanů. Třetinu členů táborové podskupiny pro cestu do provincie Kuej-čou tvoří příslušníci menšinových etniků na Tchajwanu, a většina jich byli na čínské pevnině poprvé.
Wu Guoyi se tvářil nadšeně i po vypití dvanácti přípitkových misek. Samolibě uvedl, že přípitkové zvyky jsou také u menšinových národností na Tchajwanu a proto 12 přípitků není pro něho žádným problémem.
„u etnických menšin na Tchajwanu se každoročně koná modelní za bohatou úrodu, což vypadá jako oslava nového roku. V tomto okamžiku pijeme třidny a noci, při čemž tancujeme a zpíváme. Takže jsme se vycvičili v pití. Jsme tu rádi, že z prostého přípitkového pohybu vyciťujeme vlídnost a pohostinnost miaoských kamarádů."
Tchajwanští hosté se doprovodili do do centra vesnice na trávník zvaný Měděná bubna. Jde vlastně o náměstí dlážděné z valounů. Z dálky vypadá jako obrovská bubna měděná. Uprostřed náměstí stojí vysoká dřevěná struktura, na němž je pověšena opravdová bubna měděná. Za chvíli začali tancovat a zpívat v doprovodu hudby, hrané na národnostní foukací nástroj Lusheng. Vynikající vystoupení miaoských hostitelů se těšilo potlesku tchajwanských vysokoškoláků, kteří pak předvedli své národnostní tance a písně.
Společnou zábavu zhlédla generální tajemnice kuej-čouské Federace pro rozvoj styků s Tchajwanem paní Čou Feiyue, která řekla, že taková akce přispěje k podpoře přátelství mezi spoluobčany čínské pevniny a Tchajwanu.
Čas utíkal v radostném ovzduší. Na tchajwanské vysokoškoláky čekal oběd, který byl pro ně očekávaným okamžikem, protože mohli navštívit obytné domy miaoských příslušníků a ochutnat jejich lahůdky.
Po obědu proběhl byčí zápas, který tchajwanské vysokoškoláky velice překvapil. Wu Guoyi uvedl, že během dne v miaoské vesnici získal mnoho poznatků a poučení.
„dnešní akce je výhodná pro rozvoj kulturních styků mezi menšinovými etniky na obou březích Tchajwanského průlivu. V budoucnu bychom rádi trávili víc času v miaoské vesnici. Dnešek je pro nás všechny jen začátkem a jsem přesvědčen, že mnoho tchajwanských spolužáků očekává návštěvu čínské pevniny. Doufám, že kulturní styky mezi oběma břehy Průlivu budou frenkventovanější, aby se nadále upevňovalo vzájemné porozumění pro myšlení a kulturu druhé strany.
|