Číňané starších dob říkali: Raději jíst bez masa, než bydlet bez bambusu. V tomto smyslu slova jsou nejšťastnějšími lidmi příslušníci etnické skupiny Taj, žijící v prefektuře Si-šuang-pan-nan provincie Jun-nan. Protože bydlejí nejen v bambusových domech, ale také požívají rýži a liker zhotovené v bambusových trubkách. Navštívíte-li Si-šuang-pan-na, nejvíce vás zachytí bambusové lesy a pěkné domy bambusové struktury.

Ve starověké Číně prý žil statečný kluk tajského původu nazvaný Pajasanmuti. Ten by velmi rád vystavěl domy pro své krajany, aby se dále nemuseli osídlit pod širým nebem. Zkoušel to několikrát, ale marně. Jednoho dne pozoroval psa ležícího na zemi, když padala velká déšť. Byl poučen z toho, že déšťová voda stékala po psí srsti. A tak vystavěl svahovitou boudu. Později přiletěl fénix a neustále mu ukázal, aby hřbet domu byl vystavěn ve tvaru čínského znaku „člověk", aby dům byl jednopatrový a podpěrný nohama.

Domy tajského etniky jsou typu zábradlí. Střecha ve tvaru člověka je určena k snadnému odvodnění a nedojde k akumulaci vody, protože prefektura Si-šuang-pan-na má podnebí tropického déštného pralesu a velké množství ročních srážek. Zatímco podpěra jednopatrového domu nohama slouží k prevenci mokra ze země. Na přízemí lidé obvykle nebydlí a tam se odchovává drůbež. Nahoře je obytná místnost, která zůstává centrem celého domu a dělí se na obě části, tedy obývací pokoj a ložnici.

Do obývaku přímo vede dřevěný žebřík. Uprostřed obývaku je umístěna velká rohož pletená z bambusu. Za obývakem je pavlač a na chodbě je umístěna bambusová trubka a džbán na vodu, které se příslušníkům národnosti Taj nejvíce líbí. Tajské ženy tu dělají šicí práci. V obývaku je ještě vybavena trojúhelníková podlož, na němž se umísťují kuchyňské potřeby.

Dovnitř obývaku je ložnice, obklopená bambusovou záclonou nebo dřevěnými prkny. Na podlaze je umístěna bambusová rohož, kde celá rodina odpočívá. Celý dům má velký prostor bez stínicího předmětu. Kvůli příznivému větracímu provedení je velmi vhodný pro bydlení za mokré a déšťovité podnebí.

Všechny trámy, sloupy, zdi a příslušenství celé domu jsou z bambusu. Každá část domu má odlišný symbol. Vstoupíte-li do domu, jakobyste vstoupil do historie a kultury etnika Taj. Sloup podpírající stropní trám je nejposvátnějším sloupem, o jenž se nesmí libovolně opírat a kde nelze hromadit žádný předmět. Jde o symbol chránící bambusový dům před neštěstím. Lidé při stavbě nového domu rádi přinesou stromové listy pod sloup, což prý slouží k připevnění domu. V domu jsou sloupy reprezentující muže a ženy. Tlustý sloup uprostřed domu reprezentuje muže, zatímco postranní nízké sloupy reprezentují ženy. Hřbet domu zase symbolizuje ocas fénixe a podobně.

Tajové se dříve řídili přísnou hierarchií, což se zrcadlí v konstrukci bambusového domu. Například sloupy podpírající dům, kde bydlí příslušníci starší generace, by měly být vysoké než dva metry a dřevěný žebřík má více než devět schodů. Zatímco dům pro příslušníky mladší generace musí být nižší a žebřík má méně než sedm schodů.