Když se v ulici Nanguang, v obvodu Kuancheng ve městě Changchun na severovýchodě Číny lidé zmíní o panu Li Wenjiangovi a jeho kulturním domečku, všichni ho chválí, že vynaložil více než dvě stě tisíc juanů na výstavbu kulturního domku otevřeného celému městu. Také vás budou nadšeně informovat o funkci tohoto třípokojového kulturního domku. Obsahuje místnost určenou pro deníky vlasti, místnost pro knihy, noviny a časopisy, videokazety, místnost pro sbírky historických památek a pro galerii fotografií velkých osobností. Také se dozvíte, že pan Li Wenjiang se staral o výchovu malých dětí a stal se „králem dětí".

V třípokojovém domku o ploše přes 70 metrů čtverečních jsou odděleny prostory tak, jak jsme výše uvedli. Jsou zde mnohé knihy, ale jsou velmi přehledě uspořádány. Místnost deníků vlasti, kterou má pan Li nejraději, obsahuje téměř sto druhů celostátních novin včetně stranického orgánu Ren-min-ž´-pao, také jsou zde různé provinční listy, deníky velkoměst a autonomních oblastí. Tyto noviny jsou uloženy ve velkých knihovnách tohoto pokoje. Li s hrdostí říká: „Zde si můžete přečíst všechny noviny naší země od prvního dne vzniku nové republiky až do dneška. Li dále uspořádal noviny podle různých historických období. Na titulní stránce každého druhu novin jsou popsány důležité události, např. změny vedoucích představitelů státu, vydání nových směrnic, návrat Hongkongu do vlasti. Kromě toho sestavil přes 200 brožur z výstřižků z novin podle 23 témat. Li řekl: „Tyto noviny jako deníky dokumentují velké i malé domácí a zahraniční události, z nich se dozvíte o tom, co bylo toho kterého dne nového, o změnách v každém měsíci a o novém vývoji každého roku."

Pan Li odešel do důchodu v roce 1999, od tohoto roku začal sbírat staré noviny a fotografie. Zpočátku se zajímal jen o tuto práci, která ho později začala fascinovat. Do sbírek investoval 200 tisíc juanů. „Mým cílem je, aby se naše děti více dozvěděly o historii našeho státu," řekl pan Li. Jeho životní dráha je pestrá a klikatá. V dětství pásl dobytek pro statkáře. Po osvobození Číny v roce 1949 studoval na pedagogické škole. Pracoval dlouho na základní škole, kde působil jako učitel, později ve funkci ředitele. Nakonec se stal ředitelem obvodní správy ochrany životního prostředí v Changchunu, v hlavním městě provincie Jiling. Li s dojetím vzpomíná, „vždy mě vychovával stát. Kromě matky jsem nejvíce vděčen státu a Komunistické straně Číny. Mnoho lidí mě nechápe, ale současnou práci dělám z hloubi svého srdce."

Na počátku svého sběratelského úsilí fascinovaný Li každého dne jezdil na kole a hledal po různých antikvariátech potřebné materiály. Ve dne nebyl doma a o domácnost se nestaral. Od roku 2001 vynakládal celý svůj starobní důchod, který činil tři tisíce juanů měsíčně, na budování tohoto kulturního domku. Během svého života usilovně šetřil. Nejezdil autobusem, všude jezdil jen na kole. Za pět let si nekoupil ani jeden nový oblek, nenavštívil kino. Aby zvětšil plochu kulturního domku, vystěhoval se z tohoto třípokojového bytu. Se svou ženou bydlí ve starém a mnohem menším bytě. Po otevření kulturního domku se pan Li stal „králem dětí". Kulturní domek byl pak vyhodnocen jako vzorná základna pro výchovu dětí. Děti z okolí si sem přicházejí číst, zde také chtějí poslouchat příběhy, které jim pan Li vyprávěl. Návštěvu tohodo domku organizují také školy. Od roku 2002 pan Li už uvítal pět tisíc mladých návštěvníků. Pan Li jim pomáhá při vypracování čtenářského deníku a pořádá pro ně různé přednášky. V tomto malém domku děti získávají různé znalosti, současně také životní zásady.

„Když vidím změny u dětí, stále hlouběji věřím ve smysl tohoto domku. Také si uvědomuji význam své práce. Proto v této činnosti určitě setrvám. Nelituju námahy, kterou vynakládám ve prospěch dětí." Pan Li to řekl s odhodlaností v tváři.

Vážení posluchači, slyšeli jste příběh pana Li Wenjianga, který postavil kulturní domek pro děti. Děkuji vám za poslech. Na slyšenou příští středu.