Panu Yu Qiuovi, známému skladateli, je letos 76 let, ale jeho bystré myšlení, životní energie a rychlá řeč nebudí bojem, že je už v tak vysokém věku. Při zmínce o průběhu práce na Suitě písní dlouhého pochodu, které se též říká „Rudá klasika", starý skladatel ihned začne vyprávět celý příběh.

Na jaře roku 1965 vedení uložilo třem skladatelům včetně pana Yu Qiua důležitý úkol, totiž složit melodii pro sbírku básní o dlouhém pochodu, které napsal generálplukovník Čínské lidové osvobozenecké armády Xiao Hua. Vedení si přálo, aby se tyto písně staly mezi vojáky stejně populární jako píseň „Tři pokyny a osm napomenutí", která slouží jako poučka pro vojáky lidové armády. Tři skladatelé si po několikanásobné diskusi své úkoly navzájem rozdělili. O měsíc poté byl schálen návrh ústřední melodie této suity písní. Potom skladatelé odjeli do malebného východočínského města Hangzhou, aby o tvorbě referovali generálplukovníkovi Xiao Huaovi, který se v tomto městě zotavoval. Poté, co si jejich zprávu vyslechl, byl Xiao Hua velmi spokojen. Proto si po deset dní vždy dopoledne udělal volno, aby skladatelům vyprávěl o příbězích dlouhého pochodu. Včetně toho, jak armáda překonávala zasněžené hory a bahnité louky. Pan Yu Qiu s hlubokým prožitkem řekl, že generál Xiao Hua jim tak vysvětlil podstatu a ducha dlouhého pochodu, a jeho slova položila pevný základ pro pozdější tvorbu. Po návratu z Hangzhou na sebe pan Yu Qiu vzal důležitý úkol, totiž vytvořit partituru. Tento úkol byl pro něho jako stvořený, neboť studoval na fakultě Šanghajského institutu múzických umění kompozici. Bylo to v horkém létě roku 1965. „Místnost, kde jsem pracoval, byla malá komora. Nebyl tam žádný elektrický ventilátor, nemluvě o klimatizaci. Bylo tam strašně horko jako v kotelně. Někdy jsem nemohl vedro vydržet a měl jsem na sobě jen spodní prádlo a obě nohy ponořené v umyvadle se studenou vodu," vzpomíná pan Yu Qiu. V hluboké tiché noci se v jeho mysli často promítala vzrušená scéna, ve které viděl, jak Rudá armáda na dlouhém pochodu bojovala. Při tvorbě mu často kanuly z očí slzy, které spolu s potem smáčely rukopis. Yu Qiu sám byl „obyčejným malým vojákem" lidové armády. Znal život v boji. Protože měl pro tvorbu měl příznivé podmínky, za dva měsíce partituru dokončil.

Suita písní dlouhého pochodu se začala zkoušet v květnu 1965. Tehdy se na zkoušky často přijížděl podívat čínský premiér Zhou Enlaj. Jednou po skončení zkoušky premiér Zhou se zaujetím všem účinkujícím řekl: „Výborně, blahopřeju vám. Jdete správným směrem. Tato suita má revoluční námět, čínskou svéraznost a je určená pro lid …"

V roce 1995 doznala Suita písní dlouhého pochodu značných úprav. Jejich autorem se stal znovu pan Yu Qiu. Po dobu delší než jeden rok strávil Yu Qiu bezpočet bezesných nocí a nakonec přepsal partituru, která má v nové podobě přes 200 stránek. Zrevidované dílo si vydobylo vysokého ocenění obecenstva. V uplynulých více než čtyřiceti letech bylo jméno Yu Qiu vždy spojeno se suitou písní dlouhého pochodu. Do tohoto díla vložil úsilí více než poloviny svého života. V závěru naší návštěvy si starý skladatel spontánně notoval melodii písní dlouhého pochodu.