„v závodu jsem zpočátku rád dělal veškerou práci. Za měsíc jsem získal důvěru šéfa závodu a byl mi uložen úkol obsluhovat míchačku zmrzliny. To znamená, že jsem byl přijat jako stálý dělník. Tam jsem pracoval tři roky a vydělával jsem si 8 tisíc čínských juanů měsíčně za 12hodininový pracovní den."

Pan Zhao Ronghao nikdy předtím nemyslel na tak překvapivé příjmy. Protože menšinoví Korejci v jeho domovské obci Xinfa se živí pěstováním rýže a průměrné příjmy na hlavu vesničana činí asi tisíc juanů.

Tříleté pracovní zážitky pana Zhao v zahraničí mu umožnily nejen šetřit peníze, ale také rozšířit obzor. Uvědomil si, že kořenem bídy v jeho domově je jednoduchá struktura pěstování.

„Naši vesničané začali rýži pěstovat už za generace mého dědečka. Přesto nevidíme perspektivu větší než urovnání otázky ošacení a jídla. Takže jsem chtěl změnit strukturu pěstování."

Hned po návratu domů ze zahraničí, pan Zhao odjel do východočínského města Laizhou do výzkumného ústavu pro pěstování hroznů, kde nakoupil několik sortimentů vhodných pro pěstování v jeho domovské obci Xinfa a přitom se zúčastnil odborně zaměřeného kursu.

Jak nás pan Zhao informoval, má odborný posudek o vhodnosti domovské půdy pro pěstování hroznů. Bude-li jeho zkouška úspěšná, chce popularizovat toto hospodářské odvětví v celé obci, aby se jeho krajané dostali z bídy díky rozvoji tohoto odvětví.

Pan Zhao ještě doporučil šéfa korejského závodu Lee Min ho, aby hledal v jeho obci Xinfa investiční projekt a tím podporoval rozvoj jeho domova. Vedoucí činitelka obce He Xiaoyan uvedla, že Lee Min Ho už dvakrát vykonal inspekční cestu do Xinfa.

„Tento majitel se velice zajímá o přírodní prostředí naší obce a preferenční politiku pro absorbování zahraničních investic. Má v úmyslu investovat zejména do chovu sladkovodních ryb."

Paní Han Suzhen, sousedka pana Zhao Ronghao, patří k první skupině vesničanů v obci Xinfa, kteří odjeli za prací do zahraničí. Paní Han spolu s manželem často jezdila do korejského hlavního města Soulu za účelem návštěvy manželovy matky. V devadesátých letech minulého století začala s manželem provozovat malý obchod se stavebními materiálem v Soulu, aby jen strávila volný čas stejně jako pan Zhao Ronghao.

Paní Han měla obchod den co den větší a zaznamenala stále lepší hospodářský efekt. Za dva roky byla ale nucena vrátit se domů spolu s manželem, protože myslela na své tři děti, které se učí ve školách. Dvouletý pobyt v Soulu jí umožnil poznat, že k lepšímu rozvoji člověka dojde jen cvičením nezávislosti od jeho dětství. A tak přiměla své děti, aby se o prázdninách nevracely k rodičům, ale našly si nějakou příležitostnou práci.

Nadpoloviční část vesničanů korejské národnosti v obci Xinfa má zážitky z práce v zahraničí. Největší převahou jejich práce v Korejské republice je skutečnost, že se dorozumí v korejštině. Protože předci menšinových Korejců v Číně se přistěhovali před stovkami lety na severovýchod Číny právě z Korejského poloostrova. Vedoucí činitelka obce paní He Xiaoyan uvedla, že obecní úřad poskytuje vesničanům mnoho výhodných podmínek s cílem podporovat jejich práci v zahraničí.

„naši rolníci mají k dispozici půdu v rámci smluvního systému. Když chtějí odjet na práci do zahraničí, obecní úřad jim zachovává právo na použití půdy. Kromě toho jim nabízí zjednodušené služby při vyřizování nezbytných formalit při žádostí o viza."

Jak He Xiaoyan dále informovala o tom, že životní podmínky vesničanů v obci Xinfa se značně zlepšily kvůli jejich práci v zahraničí. Také jejich obzor se rozšířil a upevnila se jejich síla při budování jejich domova. Obec Xinfa se nyní snaží rozvíjet pěstování hroznů, chov sladkovodních ryb a jiná hospodářská odvětví. Jsme přesvědčeni, že rolníci povedou za několik let ještě lepší život.