V počáteční době dlouhého pochodu starší bratr Zhong Zhixiong sloužil jako sekretář spojovací roty v hlavním štábu ústřední vojenské komise. Ve své práci měl možnost seznámit se s různými zprávami, ale věděl velmi málo o svém mladším bratrovi, který byl voják v prvním sboru rudé armády. Nepřetržité bitvy způsobily rychlé snižování početního stavu armády. Při denním hlášení, které Zhong Zhixiong vyplňoval každý den, stále ubýval počet vojáků a výzbroje. Obával se, aby se v seznamu neobjevilo jméno jeho bratra.

Zhong Zhixiong ve hlavním štábu pracoval zároveň jako četař týlového oddělení. Jeho úkoly byly nejrůznější, jako například příprava stravy pro vojáky, průvodce pochodu, dodávání všech potřeb vojákům. Zhong Zhixiong si vzpomínal, že poté, kdy opustili základnu, měli čím dál tím menší množství potravin. "Dostali jsme od statkářů nevyloupanou rýži, než jsme ji vařili, museli jsme ji vyloupat. Denně jsme pochodovali jako jiní vojáci. Ale když oni skončili pochod a šli spát, museli jsme vyloupávat rýži, spát jsme nemohli. Po jistou dobu jsem nespal vůbec. Během pochodu jsem jen dřímal. Takové období potrvalo téměř dva měsíce.

Mladší bratr Zhong Renhui sloužil v Prvním sboru rudé armády jako propagandista, protože dovedl zpívat a tancovat. Jednou hrál v činohře "Netahej mě dozadu" roli manželky vojáka rudé armády. Svým výstižným hereckým vstoupením se najednou stal známou osobou. Spolubojovníci, ať už to byli důstojníci či obyčejní vojáci, ho nazývali "protáhnutým ocasem". V průběhu pochodu psal hesla, učil vojáky písním, tím povzbuzoval bojového ducha vojáků.

Oba bratři se neměli možnost často setkat. Stýskalo se jim navzájem. Jednou si starší bratr při náletu nepřátelského letadla poranil paži. Když byl na nosítkách ošetřován, stýskalo se mu nejvíc po jeho mladším bratrovi. Řekl, že se od dětství o něho staral, v té chvíli si toužebně přál, aby byl jeho bratr u něho.

Jednou se armády setkaly, oba bratři se konečně uviděli. Starší bratr neřekl mladšímu o svém zranění. Dal mu pohankové pečiva a ten mu to oplatil ukořistěnou hliníkovou jídelní nádobou.

Mladší bratr Zhong Renhui byl také zraněn na krku. Díky péči ošetřovatele však zůstal zaživu.

Oba bratři se pak znovu uviděli až po 24 letech.V roce 1959 Zhong Renhui jako velitel vojenského regionu v jihozápadní pohraniční provincii Yunnanu byl pozván do Pekingu, aby se zúčastnil ceremoniál na oslavu 10. výročí založení Čínské lidové republiky. Během pobytu v Pekingu klikatými cestami konečně našel svého bratra, který zastával funkci ve stranickém výboru genetického ústavu při Čínské akademii věd. Oba bratři si měli co povídat tři dny. V roce 1972 byl mladší bratr přemístěn do Pekingu. Oba bratři se po čtyřicetiletém odloučení znovu sešli.

V současnosti oba bratři žijí v penzi, zachovávají velmi úzký vztah. Společně hrají karty, baví se svými zájmy. Oba bratři, spolubojovníci Rudé armády při dlouhém pochodě, si užívají svého stáří.