21. února jsem dostala email od pana Alesa Stloukala, pan Ales Stloukal je Čech, ale žije v Ukrajině, poprvé nechal komentář na naši webové stránce, řekl, že když byl v Čechách, poslouchal naše vysílání, a teď se vrátil do Ukrajiny, tedy nemůže dále poslouchat naše vysílání, proto začal sledovat naši webovou stránku. Chci pana Alesa Stloukala děkovat za jeho dlouhodobou pozornost. A přivítám ho k začlenění do naše velké rodiny.

Před týdnem byly čínské tradiční jarní svátky, můj kamarád, také náš posluchač mi poslal krásný ecard, tady chci mu děkovat.

Od 18. února byly čínské nejslavnostnější tradiční jarní svátky. Během těchto svátků je v různých místech Číny zvyk uspořádání poutě. Na pouti se často soustřeďují různé varieté, umělecké představení, chutné jídla z různých míst a řemesla a další, jsou dobré místa pro rekreaci o svátcích.

Původ poutě se už nedá zjistit. Ale jsme jisté, že je v souvislosti s náboženskými činnostmi a pouť se rozvíjela a zpopularizovala s lidovými činnostmi vyznání.

Čínské tuzemské náboženství je taojsmus, vytvořilo se kolem prvním století našeho letopočtu, skoro v této etapě začal rozšířit do Číny buddhismus. Ve zvláštních dnech taojsmus a buddhismus uspořádaly ve svých chrámech slavnostní náboženské obřady. Potom aby získaly věřící, kromě náboženských obřadů postupně přidaly rekreační obsah, např. Lidový zpěv a tanec, operu a další. V těchto případech lidé v okolnosti chrámu přijeli, řemeslníci, umělci a obchodníci také přijeli, za určitou dobu se vytvořila rozsáhlá pouť. Až do posledních letech náboženské barvy poutě byly čím dále tím menší, místo, kde se uspořádají pouť už není jenom chrám, pouť se už stala svobodným rekreačním shromážděním. Ovšem nemálo chrámů ještě zachovalo formu originální poutě, tj.v určitém dne uspořádá náboženský obřad, věřící se učastní činnosti, a lidé, kteří toto náboženství nevěří se také této činnosti učastňují, protože věří, že účast těchto činností přinese štěstí.

V staré Číně když otevřela pouť, u brany chrámu často byly dvě strážní lvy, které hraje lidé. Když lidé chtěli vstoupit do chrámu, museli požádat lvy, aby otevřeli branu. V té době obě strany začaly improvizovaně zpívat, kdy skončili toto improvizované představení, lidé se dá vstoupili do poutě. V současnosti v některých místech se zachovával tento pořad.

V různých místech Číny jsou poutě, ale v severní Číně se uspořádávají víc poutí. Pouť se obyčejně uspořádala o tradičních svátcích, mezi nimi se o jarních svátcích uspořádává víc poutí, které často trvávají tři nebo pět dnů, nebo ještě delší. V Pekingu nejdřívější pouť byla pouť Deng Shikou. Podle historických údajů, v 14., 15. století když se uspořádala pouť je v obvodu Deng Shikou v blízkosti Zákazaného města velmi rušné. Ulice Deng Shi je kolem 1 kilometr dlouhá, ve dnu je trh, večer byly ozdobena barevnými lampióny, speciality z různých míst celé země, starožitnosti, oděvy a další všechny byly tam prodány. Do večera tato ulice byla celkově ozdobena, někdo zapálil ohňostroje, někdo hral na hudebním nástroji. Dosud o každých jarních svátcích v různých pekingských parcích se uspořádávají poutě. Obsah poutí je rozmanitý, většinou prokazuje čínské tradiční lidové zvyky a lidovou kulturu. Akrobacie, lví tance a další jsou tam. Když jste unavený po bloudění v pouti, můžete se trošku odpočinout a ochutnat občerstvení z různých míst Číny.

S pluralismem kulturní spotřeby se poutě také rozvíjely. Ve velkých městech, např. Pekingu, Šanghaji, Kandonu se objevily nové formy poutí o jarních svátcích, např. Představení symfonie, soutěž webových her a dalších, přitom náboženské barvy poutí se také oživily.