V dnešním pořadu bych vám chtěla představit známou čínskou hráčku na Kong Hou, paní Cui Junzhi.

Kong Hou je starobylý drnkací nástroj. Výzkumy dokázaly, že má už více než 2000 let starou historii. Ve starověku se používal v orchestru na císařském dvoře, kromě toho byl také používán prostými obyvateli. Za dynastie Tang, která vládla v letech 618 – 907, s tehdejším rychlým rozvojem ekonomiky a kultury dosáhlo umění hry na Kong Hou (Kchung-chou) velmi vysoké úrovně. Právě v této době se starobylé čínské Kong Hou rozšířilo do Japonska a Koreje. V jednom japonském klášteře se dosud uchovávají dvě poškozená Kong Hou z dynastie Tang. Tento hudební nástroj se přestal používat koncem 14. století a pomalu vymizel. Lze ho vidět jenom na starověkých nástěnných malbách a reliefech.

Aby se tento hudební nástroj mohl objevit na jevišti, čínští hudebníci a mistři na výrobu hudebních nástrojů museli od 50. let 20. století provést velký kus výzkumné práce. Podle záznamu ve starobylých knihách a podle nástěnných maleb navrhli několik druhů Kong Hou. Ale nástroje měly hodně nedostatků, proto se příliš nerozšířily. Na začátku 80. let 20. století bylo vyzkoušeno Kong Hou nového typu – Yan Zhu Kong Hou. Jeho struktura je poměrně dokonalejší a vědečtěji vypracovaná, zvuk má národní charakter, proto byl tento nástroj uplatněn v hudební praxi.

Starověké Kong Hou bylo ležaté i stojaté. Nové Yan Zhu Kong Hou bylo vyrobeno podle základního tvaru starobylého stojatého Kong Hou. Má tvar podobný západní harfě, rozdíl je jenom v tom, že má dvě řady strun, v každé z těchto řad je 36 strun. Každá struna je upevněna na rezonátoru pomocí struníků ve tvaru obráceného písmena V. Struník vypadá trochu jako letící hejno hus, proto se takovému Kong Hou také říká Yan Zhu Kong Hou, Yan znamená husu rolní a Zhu struník.

Cui Junzhi byla studentkou Čínského hudebního institutu, na univerzitě se naučila hrát na klavír, Er Hu a další hudební nástroje. V roce 1979 se podílela na výzkumné práci o Kong Hou a začala studovat novou hrací techniku. Tehdy ale nikdo neuměl hrát na Kong, proto musela Cui Junzhi neustále cvičit sama. Díky neúnavnému úsilí Cui Junzhi konečně vytvořila ucelenou hrací techniku na Kong Kou a stala se první hráčkou na tento nástroj v současné Číně. V roce 1983 Cui vstoupila s Hong Houem na jeviště. Dále si prosím poslechněte skladbu Čínská sakura, kterou hraje Cui na Koung Hou.

Zabarvení zvuku nástroje Yan Zhu Kong Hou je jemné, krásné a průzračné a rozpětí zvuku je široké. Má bohatou vyjadřovací schopnost, dají se na něm hrát jak národní melodie, tak i skladby pro harfu. Díky tomu, že pravá a levá řada strun má stejný tón, funguje jako dvě harfy a je vhodná pro hraní rychlých melodií a alikvotních tónů. Účinkující může dvěma rukama současně hrát v části středních tónů, která má nejhezčí zabarvení zvuku, melodii a hudební doprovod. Po této stránce se s ním ostatní hudební nástroje nedají srovnat.

V současné době na světě téměř 100 lidí umí hrát na Kong Hou. Tito lidí jsou právě studenti Cui Junzhi. Zásluhou Cui se Kong Kou stává mezi lidmi stále populárnějším. Na závěru pořadu si společně poslechneme skladbu nazvanou Jarní obraz řeky Shang.

Tato skladba byla napsána podle proslulého obrazu z dynastie Song. Stejně jako on popisuje různé pohledy na hlavní město dynastie Song z doby před 800 lety, které se jmenuje Biancheng.