V listopadu 2006 paní Tang Kebi, která se po odchodu dvrátila do svého rodiště, kde pracuje pro blaho rolníků, dostala cenu „Vzorný čínský pracovník s úctou k starším příbuzným a jiným starým lidem". Paní Tang Kebi, která zmizela z dohledu svých kolegů před čtyřmi roky, teď nabízí zcela jiný imidž.

Do důchodu odešla z funkce šéfky oddělení pro záležitosti žen při Všečínských odborech. Odchod do důchodu je pro mnohé staré lidi nový začátek ve stáří. Paní Tang Kebi, která v pracovním životě nebyla nikdy zvyklá na volno, vždy uvažovala o tom, že po odchodu do důchodu chce něco dělat. Ale nikdy nemyslela, že se vrátí desítky let zpátky, stane se rolnicí a začne od nuly. Právě proto získala titul rolnice nejvyššího stupně v Číně, i když to nikdy nebyl její cíl.

Rodištěm paní Kebi je okres Yilong v západočínské provincii Sichuan. Dokud byla v pracovním procesu neměla čas jezdit domů do Sičuánu. Po odchodu do důchodu se rozhodla, že se tam pojede podívat. Avšak právě tato cesta změnila její život v důchodu. V rodišťi se setkala se smutnými případy. Na horské cestičce viděla umírat těžce nemocného rolníka při lékařském ošetření. Bolestivý pláč jeho příbuzných dlouho zněl v uších paní Kebi. Rolník umřel proto, že jeho vesnice byla bez moderního dopravního spojení a vedla k ní jenom klikatá horská cesta.

Jiná tragická událost byl těžký porod mladé vesničanky, která zemřela na cestě do nemocnice. V žílách paní Kebi koluje rolnícká krev a při těchto tragických zážitcích jí padaly slzy z očí. Kdyby byla silnice a auto, takové věci by se nemohly stát. Paní Kebi přemyslela o těchto věcech a nemohla usnout. Postupně v ní dozrávalo rozhodnutí, které překvapilo i jí samotnou: nemusí přece žít klidné stáří v Pekingu, nemusí jezdit po horách a turistických památkách v Číně a v zahraničí... Vrátí se do svého rodišťě a bude dělat pro vesničany dobré skutky: postaví silnici do vesnice a domov důchodců.

Paní Kebi je z okresu Yilong jako známý čínský maršál Zhu De, který v Čínské lidové republice zastával funkci místopředsedy státu a předsedy stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ). Tento úctyhodný velitel čínské armády jí jednou řekl: „Jako funkcionářka strany se musíte starat o život lidí. Nesmíte pořad sedět v kanceláři, ale jít mezi lidové masy a pomáhat jim řešit problémy." Tato slova si paní Kebi stále pamatuje.

Paní Kebi přesvědčila všechny příslušníky své rodiny, že se vrátí do rodného kraje v Sičuánu a začne uskutečňovat dvě zmíněné věci. K tomu potřebovala 6 milionů 600 tisíc čínských juanů. To bylo hodně peněz. Ze svých úspor vydala stovky tisíc juanů, většinu svého měsíčního důchodu ve výši 4 tisíc juanů také vkládala do obou staveb, ale to nestačilo. Mobilizovala své přátele, kolegy a spolupracovníky z minulosti, aby příspěli. Mnoho lidí bylo dojato jejím nadšením a nakonec dala dohromady potřebnou částku. Paní Kebi má zlaté srdce, říká: "Před mnoha lety jsem si na živobytí vydělávala rolnickou prací, teď jsem zase rolnicí, ale proto, abych sloužila obyčejným lidem. Nehoním se za slávou ani za vlastními zájmy."

Nová silnice do její vesnice, která je 6,5 metru široká a 8,6 kilometru dlouhá. A nový domov důchodců už ve vesnici také stojí. Má plochu 2100 metrů čtverečních. Vesnice, ve které paní Kebi žije se hodně změnila. Přestože paní Kebi se stala velmi váženou osobou ve vesnici, stále není spokojena s výsledky své práce a má plnou hlavu plánů. Chce postavit provozovnu na zpracování zelených potravin, přilákat investory do vesnice, pozvat na přednášky odborníky z Pekingu atd. Pokud to bude možné, chtěla by ve vesnici postavit i nemocnici. Ale v tomto případě bude muset znovu požádat veřejnost o příspěvky.

Vážení posluchači, slyšeli jste naše vyprávění o tom, jak bývalá vysoká funkcionářka se vrátila do rdné vesnice a nezištně slouží rolníkům. Děkuji vám za poslech, na slyšenou příští středu.