Na jihu Číny v Čuangské autonomní oblasti Kuang-si žije více než 18 milionů příslušníků menšinových etnik, například Čuangové, Miaové a Jaové, Tungové a Mulaové. Ve středu Kuang-si v podoblasti Liu-čou leží vyšší škola, která má mnoho čestných titulů na úrovni státu, včetně „Vzorné národnostní školy" a „Nejlepšího kolektivu za národnostní vzdělávání". V rámci celé Kuang-si zaznamenává od r. 1991 největší počet absolventů, přijatých do proslulé univerzity Čching-chua. A proč má tolik titulů a obrovský úspěch vyučování, když se tam učí většinou studenti venkovského původu, zejména z chudých národnostních rodin?

Vyšší škola pro národnostní menšiny v Liu-čou vznikla v r. 1980. Má 52 tříd, kde se učí více než tři tisíce studentů. Asi 70 procent studentů je národnostního původu a pochází z odlehlých pohraničních oblastí. Ředitel školy Hou Daizhong řekl,

„naše škola již při svém vzniku určila cíl připravit talenty pro národnostní oblasti a zajistit právo chudých studentů národnostního původu na vzdělávání. Zavádíme speciální politiku pro přijetí studentů z národnostních oblastí."

Vznik této školy umožnil mnohým odlehlým oblastem ukončit historii, kdy nikdo neměl šanci na vysokoškolské vzdělávání. Z jedné rodiny vychází dokonce několik vysokoškoláků. Paní Wei Dangui, učitelka čuangské národnosti je jediná vysokoškolská absolventka v horské vesničce, kde bydlí. V současné době vyučuje angličtinu a v loňském roce získala hodnost magistryně pedagogiky. Říká, že kvůli svému původu z horské vesničky má hluboký cit vůči národnostním studentům a chce vlastní rukou vychovat ještě více vysokoškoláků z hor a tím přispět k rozvoji svého domova.

16letá studentka yaoské národnosti Pan Xiaoyu se učí na druhém ročníku vyšší školy. V rozhovoru pro naše rádio řekla,

„můj domov je chudá horská oblast, která zaznamenává nízkou návštěvovanost vyšších škol. V roce mého absolvování středí školy jsem byla jako jediná studentka přijata do této vyšší školy. Proti si vážím této šance. Kvůli svému původu z chudé horské oblasti mám slabý základ studia a zdejší učitelé jsou laskaví a věnují mi pečlivou starost. Tak zaznamenávám rychlý pokrok. Za to bych jim srdečně poděkovala."

Hospodářská zaostalost a geografická uzavřenost národnostních oblastí snadno vede studenty k vzniku povahových charakterů jako je introverze, méněcennost, osamělost a komunikační slabost. V této souvislosti škola vypracovala vědeckou vyučovací metodu. Učitel čínštiny Lu Mingzhong řekl, že pochází z hor a má porozumění pro zážitky a myšlení studentů.

„já jsem připravil číslo školní tabule o bídě. Psal jsem, že bída neznamená slabost a není vinou jedince, a že prošli jsme chudými časy a čelíme svitu naděje. To velice překvapilo naše studenty."

Jak učitel Lu dále uvedl, že studenti národnostního původu mají poměrně uzavřenou povahu a proto je nutné pomáhat jim při vytváření správné filozofie, aby se integrovali do města a co nejdříve se přizpůsobili modernímu životu a naučili se komunikovat a spolupracovat s jinými. Na druhé straně se škola snaží usměrňovat studenty při zachovávání stylu prostého života, který se pokládá za důležitou část bohatství.

Většina studentů vyšší školy pochází z horských oblastí a vesnicí a nemá tak dobré podmínky rodinných financí. Po urovnání ideologické otázky se škola ještě snaží řešit jejich problémy po životní stránce a poskytnout chudým studentům spolehlivou logistickou záruku pro jejich úspěšné dokončení studia.

Městečko Jinxiu patří k nejchudším čínským oblastem a leží 120 kilometrů od Vyšší školy pro národnostní menšiny v Liu-čou. Student Liao Jiajia pochází z tohoto městečka a může se kvůli velké vzdálenosti vrátit domů jen během školních prázdninách. Řekl,

„škola nám studentům národnostního původu dává základní životní potřeby včetně ložního prádla. Kromě toho dostáváme peněžní dotaci měsíčně."

Zmíněná škola již uvedla do provozu počítačovou síť a výukovou platformu nového typu. Informační prostředí vede k uplatňování interakční výuky a upevňování aktivnosti studentů k studiu.