V roce 1937, kdy Čína vedla protijaponskou válku, vystoupila na prostém podiu ve středočínském městě Wuhan jedna mladá dívka s písní o Velké čínské zdi. Touto dívkou byla právě Zhou Xiaoyan, které bylo tehdy necelých dvacet let. Ve Wuhanu jako studentka Šanghajské konzervatoře trávila své letní prázdniny. Celým srdcem se vrhla do boje proti japonským uchvatitelům. Zpívala různé známé protijaponské písně jako „Píseň o Velké čínské zdi", „Píseň o osm stech hrdinech", „Poslední vítězství patří nám".

V roce 1938 Zhou Xiaoyan odjela do Francie studovat vokální hudbu. Po osmi letech vystoupila na jevištích mezinárodních metropolí. V červenci 1946 Zhou Xiaoyan uspořádala v Lucembursku první sólový koncert. Media ji hodnotila tak, že „má hlas čistý jako křišťál a diamant a že má vynikající koloraturní techniku. Potom ji k vystoupení pozvala řada známých evropských divadel. Tento čínský lelek začal vystupovat na jevištích Itálie, Německa, Velké Británie, Švýcarska a dalších zemí. V červnu 1947 se zúčastnila Pražského jara a pak vykonala turné po pěti městech tehdejšího Československa. Ale právě na vrcholu své umělecké kariéry se Zhou Xiaoyan rozhodla, že odjede do vlasti.

Po půl století se jí jeden americký novinář zeptal: „Ve svém životě jste prožila mnoho utrpení, litovala jste, že jste se vrátila z Francie?" Ona odpověděla: „V žádném případě jsem nelitovala. Tady je moje vlast. Snažila jsem se působit ve prospěch své vlasti. Kdybych o to neusilovala,vyčítala bych si to." Ať byla vlast sebechudší a neustále prožívala velká utrpení, máme k ní vždy chovat upřímný cit a neochvějnou lásku. Takový je její prostý princip.

V březnu 1956 se Zhou Xiaoyan stala členkou KS Číny. Řekla: „Nejvíc se obdivuji takové komunisty jako je Čou Enlaj a He Luding. Chtěla bych být jako oni." Čou Enlaj byl bývalý čínský premiér a Ho Luding byl známý čínský hudebník.

V roce 1949 vstoupila do Šanghajské akademie muzických umění a stala se z koloraturní sopranistky profesorkou vokální hudby.Od této doby je její život těsně spjat se studenty. Známý pěvec Wei Song řekl, že „studenti jsou její celý život."

Pan Liao Changyong je známý čínský pěvec, získal mnoho cen v mezinárodních vokálních soutěžích, byl jejím vynikajícím studentem. Pochází z rolnické rodiny.Do Šanghajské akademie múzických umění přišel naboso. Pamatuje si, že když poprvé uviděl profesorku Zhou Xiaoyan u vchodu školy, srdce mu strašně bušilo, měl tak velký strach, že prchl na druhou stranu ulice, neodvážil se s ní setkat. Liao měl slabý základ ve hře na klavír a v hudební teorii, mluvil se silným akcentem místního nářečí západočínské provincie S´chuan, což je velký problém pro studenta, který studuje vokální hudbu. Zhou Xiaoyan ho zavedla do svého domu, napravila v každé větě jeho řeč. Liao Changyong se učil houževnatě. Úspěšně absolvoval řádné studium a pak se stal jejím aspirantem. V srdci Liao je Zhou Xiaoyan jeho učitelkou, matkou a přítelkyní. Liao je dnes známý pěvec a na různých vystoupeních zpívá svou nejmilovanější píseň nazvanou „Učitelko, vždy na vás vzpomínám".

Letos 90letá Zhou Xiaoyan stále ještě učí studenty. Učí je bezplatně. Pomáhá studentům finančně při tom, když pořádají své koncerty. Poskytuje chudým studentům bezplatné lekce a ubytování. Učí studenty celým srdcem a celou duší.