Na 21. července letošního roku se plánuje globální vydání poslední knihy anglické verze o Harry Potterovi. Překlad do čínštiny se na pultech čínských knihkupectví objeví až za čtyři měsíce po tomto termínu - někdy v listopadu, a to není ta pravá alternativa pro nedočkavé čínské čtenáře. A tak si mnoho čínských nadšenců Harryho Pottera už teď objednává kopie anglické verze. Jsou to vesměs čtenáři, kteří věří svým znalostem z angličtiny a do závěrečných dobrodružství Harryho Pottera se pustí v originálu. A měla by to být opravdu jeho poslední dobrodružství, protože jak se autorka knihy J.K. Rowllingova nechala slyšet - v závěru posledního vydání nechá svého hrdinu zemřít.

Harryho Pottera nečtou jenom děti. Tento knižní a filmový hrdina má své obdivovatele v řadách Číňanů všech věkových kategorií. Přesto hlavní proud fanoušků, to je mládež s dobrým vzděláním. Harry Potter se stal kulturním fenoménem dnešní mladé čínské generace a její slovní projev je okořeněn mnoha výrazy z Harrho Pottera.

Je zajímavé, jak se knížka J.K. Rawllingové dostala do pozornosti jejího čínského vydavatele Nakladatelství lidové literatury v Pekingu. Všechno to má na svědomí Jie Sien-li (Ye Xianli), dnes redaktor čínského vydání Harryho Pottera. Bylo to v roce 2000, když byl komputerový průmysl jěště v plínkách a v jeho vydavatelství mělo jenom jeden jediný počítač, připojený k internetu. Zcela náhodou se na internetových stránkách Booksellers a New York Times Books dočetl o knížkách o Harry Potterovi a upozornil na ně své nadřízené. V roce 2000, když se Harrz Potter stával světovým bestsellerem postupně ho začínají „objevovat" i další vydavatelství. Zatímco ostatní čínští vydavatele se však obávali negativního vlivu dobrodružných příběhů malého kouzelníka na čínskou mládež, Nakladatelství lidové literatury v Pekingu se chopilo příležitosti a koupilo vydavatelská práva. V té době byla koupě vydavatelských práv v Číně opravdu něčím novým, protože Čína jenom krátce předtím, v roce 1995 přistoupila k Bernské konvenci o ochraně autorských práv a uměleckých děl.

Nakladatelství lidové literatury v Pekingu nemaje zkušenosti s obstaráním autorských práv, požádalo o pomoc zahraničního agenta, přes kterého získalo kontakt na britského vydavatele Bloomsburyho - vlastníka autorských práv Harryho Pottera.

Čína koupila autorská práva na tři knížky. Zatímco dětská literatura v Číně obvykle vychází nákladem 100 tisíc výtisků, čínský vydavatel se rozhodl hned ze začátku pro edici 200 tisíc kusů z každého dílu.

Trh je v Číně obrovský a tak ostatní čínská vydavatelství jenom z povzdáli a se závistí sledovala tento vydavatelský úlovek Nakladatelství lidové literatury v Pekingu. Když Rowllingová dopsala čtvrtou knížku, čínský vydavatel okamžitě kupoval vydavatelská práva. Čtvrtý díl vyšel nákladem 400 tisíc výtisků, zatímco u pátého dílu byla edice zdovojnásobena na 800 tisíc kusů. Byl to doslovně vydavatelský zázrak.

Svět kouzel byl v Číně zcela novým a cizím fenoménem. Překlad knížek Harryho Pottera, s bohatým obsahem odkazů na kulturu magie je něco jako výzva pro vydavatele fantastické literatury a nezbytnost pro úspěch vydávaného díla.

Pro Nakladatelstvo lidové literatury v Pekingu, které se přes 50 let zabývalo publikacemi čínské a zahraniční klasické literatury to byla nová zkušenost. Zamestnávalo celé légie překladatelů, kteří pracovali na překladech Victora Huga, Virginie Woolfové, Franze Kafky nebo Hanse Christiana Andersena a dalších skvělých jmen.

Na překlad všech dílů Harryho Pottera nakladatelstvo angažovalo pět překladatelů. A byl to těžký úkol, udělat překlad Harryho Pottera tak, aby byl pro čínské čtenáře srozumitelný. Některé výrazy, zejména zaklínadla si vyžádala několikadenní konsultace, než se dospělo k adekvátnímu čínskému ekvivalentu.