V r.2006 kvůli jedné zprávě týkající se práv a zájmů zaměstnanců, firma, která tuto zprávu vydala, požádala Wong Baoa a jeho kolegy o 30 milionů yuanů odškodného. Jeho osobní majetek byl soudně zmražen.

Když se tuto zprávu dozvěděl, jednal právě s partnerem. Po skončení jednání jel po ulici a najednou se zastavil a nevěděl, co dělat.

V té malé restauraci, kde podávali rýžové nudle, udělal Wong Bao ve chvíli, kdy jedl své dvě misky nudlí, důležité rozhodnutí.

Rozhodl se zřídit ve městě Kantonu firmu pro masovou komunikaci v oblasti kultury. Z redaktora se stal generálním ředitelem. Řekl, že bychom měli společně s čínskými podniky růst.

Něco takového ovšem Fu Shiyang neřekl. Zabývá se stavebnictvím, často získá malý pozemek, který velké podniky nechtějí. Většina jeho spolužáků ve městě Wen Chang bydlí v domech, které postavil jeho podnik.

Kromě stavebního podniku vlastní ještě akcie jedné soukromé mateřské školy a jedné prádelny.

Fu Shiyang pochopil, že potřebuje svobodu, jen se musí uplatnit v rámci trhu, jen tak má možnost úspěchu.

Po 15 letech se osudy obou přátel konečně spojily. Na základě pozvání Wong Baoa se Fu Shiyang konečně rozhodl, že přijede do Kantonu, aby se podíval na firmu svého přítele, chystá se se svým přítelem spolupracovat. V jeho zavazadle jsou rýžové nudle s hovězím masem, ovšemže pocházejí z malé restaurace Wang He.