Tento starý pán se jmenuje David, letos je mu 65 let. Pracuje jako učitel na Druhém pekingském institutu cizích jazyků. V Americe měl rád, když ho lidé oslovovali pane podplukovníku, nebo pane doktore, v Číně se mu líbí, když ho oslovují starý Davide. Jeho životopis je ve srovnání s tisíci cizinci, kteří bydlí v Pekingu, obyčejný, ale tento americký starý pán, který miluje čínskou kulturu, byl v loňském roce vyhodnocen jako jeden z deseti známých pekingských dobrovolníků. Stal se jediným cizincem, který dostal tento čestný titul. Hlavní příčinou byl fakt, že v Pekingu rád šťourá do osudů mnoha jiných lidí.

Starý David, který nosí čínský oděv ve stylu dynastie Tang, na nohou má čínské bavlněné boty, chodí po ulicích a nikdy neopomene všude hledat chyby, kamkoliv přijde, hledá překladatelské chyby na anglických tabulkách v obchodech, restauracích, parcích, muzeích atd. Z tohoto jeho návyku pak vznikla velká akce, byl přizván jako poradce Výboru pro výuku cizích jazyků zaměřenou na pekingské občany. V uplynulých pěti šesti letech se podílel na vypracování „Místní pekingské normy anglického překladu dvoujazyčných tabulek ve veřejnosti." Tato norma obsahuje šest kategorií překladů, a to těch, které se nacházejí na ulicích a dopravních zařízeních, turistických atrakcích, obchodech a v oblasti služeb, na sportovních zařízeních, nemocnicích a v odděleních zdravotní péče, dále pak vypracovat ještě všeobecná pravidla.

V pozdější době starý David usiloval o překlad čínských chodů, které mají nejrůznější názvy a u nichž se vyskytuje nejvíce směšných překladatelských chyb. Starý David si vzpomínal: „To bylo velké trápení. V uplynulých pěti letech jsem ztratil mnoho času při opravě jídelních lístků, které užívají restaurace a jídelny v areálu Druhého pekingského institutu cizích jazyků a v sídlištích, do jejichž veřejného stravování jsem rád chodil."

V minulém roce starý David spolu s jinými členy tohoto výboru revidoval jídelníčky z řady pekingských restaurací. Tehdy pracoval 60 hodin týdně, bolestivě dumal nad tím, jak názvy čínských chodů správně vyjádřit v anglickém jazyce.

Odborníci někdy měli různé názory a i když dosáhli shody, uživatelům se jejich texty někdy nelíbí. Uvedeme příklad. Časté potíže působí název pro mladé kuře. Vybrali anglické slovo „pullet", což znamená slepici starou necelý rok a není to tedy nejpřesnější překlad. Ale David se zeptal deseti Američanů, nikdo z nich tomu nerozuměl. StarýDavid pokrčil rameny. Některé rastaurace tento pojem překládají jako „young chicken", takový překlad ale také není příliš výstižný.

Kromě překladu názvu jídel a informačních tabulek starý David má starosti důležitější věci, mezi nimiž patří to, aby tělesně postižení lidé mohli žít normálním životem. Zvláště pečuje o budování berbariérových zařízení v Pekingu. Uvedl, že to jsou věci, které tělesně postižení lidé v životě skutečně potřebují. Ale ve skutečnosti ve veřejných organizacích či pracovištích, např. v restauracích, hotelích či parcích existuje pouze minimun zařízení, která tělesně postižení mohou používat. Ale starý David řekl, že situace se stále zlepšuje. V okružním městečku patřícím k parku Peihai, v Zakázaném městě a v Chrámu nebes se objevila vylepšená zařízení pro tělesně postižené.

Starý David ví, že Peking má přes 300 hotelů. Požádal své studenty, aby zatelefonovali, zda v hotelu existují pokoje výhrazené pro tělesně postižené. Výsledky průzkumu byly zoufalé: 190 hotelů po této stránce nemá nic. Další hotely mají strašně málo takových pokojů, nejlepší hotel má pouze 10 pokojů takového typu, 83 hotelů má jen jeden takový pokoj. Poslal studenty, aby na vozíčku projížděli Peking, pořídili snímky, podívali se na to, v kterých místech došlo ke zlepšení a kde zůstalo vše při starém.

Na tyto věci starý David vydal nemálo vlastních peněz, ale jako učitel vydělává měsíčně pouze několik tisíc juanů. Starý David ale pravil, že peněz nelituje, všechen jeho důchod ve Spojených státech dává k dispozici své manželce. Chce dobrovolně a nezištně investovat své peníze do věcí, na kterých mu záleží.

Starý David podal příslušné organizaci v Pekingu návrh na realizaci plánu „Ask me", podle kterého staří dobrovolníci během konání olympiády v Pekingu budou mít odznak „Ask me", aby na rušných místech či v muzeích, jež sousedí s jejich bydlišti, sloužili jako dobrovolníci či průvodci. „Když staří lidé dělají práci dobrovolníků, mají pocit, že jsou užiteční a mají z toho radost. Radost prospívá tělesnému zdraví. „Jestliže Čína zmobilizuje staré lidi jako dobrovolníky, přinese to tři zisky: staří lidé budou mít radost, Olympiáda z toho bude mít prospěch, zahraniční turisté budou mít méně problémů," takto to uvedl starý David a dodal, že tyto dobré věci bude dobré uchovat i po olympiádě.

Vážení posluchači, informovali jsem vás o starém Američanovi Davidovi, který je skvělým dobrovolníkem v Pekingu. Děkuji vám za poslech. Na slyšenou příště.