Pan Pan Wenshi se narodil v rodině thajského Číňana žijícího v Thajsku. Před vypuknutím tichomořské války, v době druhé světové války se jeho rodiče spolu s ním přestěhovali do jihočínského města Guangzhou. Po založení nové Číny v roce 1949 studoval na fakultě biologie na Pekingské universitě a po skončení studia zůstal na škole jako učitel.

„Od roku 1980 jsem žil každý rok nejméně deset měsíců v přírodě", říká Pan Wenshi a na jeho tváři se objevuje spokojenost.

Pan Wenshi je prvním zoologem, který ve své zprávě pro ústřední vládu vyjádřil nesouhlas s tím, aby se divoké pandy chovaly v uměle ohraničeném parku, který se jako první staví proti klonování pandy. Jeho návrhy jsou podložené velkým množstvím vědeckých fakt, mnoho z nich pochází z jeho vlastního vědeckého výzkumu.

V době od roku 1983 do roku 1995 vedl 15 aspirantů na výzkumnou práci do pohoří Qinglin. Nejobtížnější skutečností pro ně byl nedostatek potravin, v prvních osmi letech se nemohli dosyta najíst. Zima byla nejlepším obdobím pro pozorování pandy velké. Pan Wenshi a jeho studenti často zůstali tři až pět dnů ve stanu za teploty nižší než deset stupňů pod nulou, aby nepřetržitě sledovali pandy na radiovém monitoru, aby zaznamenali jejich páření, oplodnění, porod a kojení, získali přímé a spolehlivé údaje. Aby pandy nevyplašili, ve stanu netopili, jejich potraviny zmrzly jako led, voda na mytí jim ve stanu také zmrzla. Aby si uchovali na tvářích tuk a zabránili omrzlinám, myli si tváře jednou za dva týdny.

„Dali jsme více než deseti pandám radiové náramky, každou čtvrt hodinu jsme museli otevřít rádio a zaznamenat, kudy se pohybují. Takže za celý den bylo třeba provést pozorování šestadevadesátkrát. Tři lidé na tom neustále střídavě pracovali, byli po celou dobu zcela zaneprázdněni," uvádí Pan Wenshi. Dlouhodobým pobytem v přírodě si Pan Wenshi vypěstoval životní rytmus podobný rytmu divokých zvířat, ve dne spal a v noci pracoval. Jakmile ulehl, ihned usnul, když otevřel oči, dal se okamžitě do práce. Pan Wenshi řekl: „Divoké zvíře nemá hluboký spánek a neustále si zachovává bdělost, tak je tomu i se mnou. Můj denní šestihodinový spánek probíhal na pokračování."

Lidé žijící v přírodě byli vystaveni velkému nebezpečí. Pracovali velmi opatrně, ale nevyhnuly se jim ani tragedie. 39. den po jejich příjezdu do terénu na jaře roku 1985 jeho 21letý aspirant při stopování pandy nešťastně spadl ze skály a zemřel. Pro Pan Wenshiho to byl velký šok. „Kromě organizace průzkumné práce jsem se musel starat o bezpečnost každého studenta," řekl Pan Wenshi. I jeho život byl často vážně ohrožen. Jednou při fotografování pandy spadl ze skály 5 metrů vysoké, bambus mu poranil prsty, po umytí jodovou tinkturou byly jeho prsty oteklé celých osm měsíců.

Panda Jiaoajiao má prvního potomka, který se jmenuje Huzi. Pan Wenshi během čtyř let navázal s touto pandou úzký vztah. Při jejich prvním setkání tato odvážná panda neutekla jako jiné pandy, nýbrž se k němu vrhla. Pan Wenshi vyskočil na vysoký kámen, potřásal přitom lehce bambusovými větvemi na znamení přátelství, Jiaojiao si nakonec sedla na zem. Když Jiaojiao rodila prvního potomka Huzi, Pan Wenshi tajně vlezl do jejího brlohu, aby porod mohl pozorovat. V době jejího druhého porodu se pan Wenshi už mohl zblízka dívat na to, jak Jiaojiao kojí svého potomka. Při třetím porodu se Jiaojiao naprosto vzdala ostražitosti, Pan Wenshi mohl před jejíma očima jejího potomka vzít do náručí a přitom změřit jeho srdeční tep a tělesnou teplotu.

V roce 1996 holandský princ udělil Pan Wenshimu cenu Golden Ark, Pan Wenshi se tak stal prvním čínským vědcem, který tuto cenu získal. Ale on odmítl odjet, aby cenu převzal, protože tehdy prováděl průzkum jednoho druhu opice v autonomní oblasti Guangxi, byl si dobře vědom toho, že vymírající druh živočicha mu nedává příliš mnoho času.

Pan Wenshi studoval divoká zvířata vždy v nejchudších oblastech. Uvedl, že divoká zvířata žijí v oblastech s minimálním rozvojem průmyslové civilizace. Ale obyvatelé v horských oblastech pro zajištění svého živobytí často musí kácet stromy, zabíjet divoká zvířata. Jejich aktivita vážně ohrožuje existenci divokých zvířat. Proto navrhl, aby ochrana divokých zvířat byla podmíněna především zajištěním životních podmínek místních obyvatel. Často věnoval peněžité a hmotné příspěvky pro chudé obyvatele.

Pan Wenshi často říká: „Lidstvo je nejvyšší formou evoluce života. My jsme jako mozek více než deseti milionů druhů fauny a flory, které jsou naše končetiny a náš trup.Musíme pro ně najít řešení." Tato slova odhalují hlavní motiv všech jeho prací.

Vážení posluchači, informovali jsme vás o Pan Wenshim, kterému se v Číně říká „Otec pandy". Děkuji vám za poslech. Na slyšenou příště.