Umělecko-řemeslná dílna v Pekingu má kromě dvorských řemesel také sbírku lidových řemesel. Za zmínku stojí například malované tykve, papírové vystřihovánky a figurativní skleněné předměty.

Kráčíte-li do díly přes hlavní bránu, hned upoutají vaši pozornost ateliéry, na jejichž dveřích visí mnoho čínských tykví. V místnosti je ještě vidět tykve různých tvarů a velikostí. Můžete tam sledovat mistra Ji Shun, jak před pracovním stolem maluje na povrchu tykve a přitom informuje návštěvníky o svém díle.

„v počátečním období vývoje malovaných tykví byl obraz vypálen voňavým kadidlem nebo železnou jehlou ohřátou. Na malování teď už používáme elektrické pero."

Malované tykve jsou mezi čínskými a zahraničními návštěvníky velmi populární. Na tykve se dá malovat nádherné obrazy květin, ptáků, brouků a ryb, které působí dojmem umělecké estetiky a navíc symbolizují radost a štěstí.

Na základě originální techniky malovaných tykví se ateliéry v této dílně také snažily o inovaci při malování. Nabízejí například zvláštní druh malovaných tykví, na němž spatříte z různých úhlů pohledu různé obrazy. Z jedné strany je to třeba obraz starce a z druhé strany již jde o dívku. Nejzajímavější nabídku představují malinké tykve. Mají délku obvykle do deseti centimetrů a můžete si s ní hrát v ruce. Po dlouhodobém vstřebování potů a tuků budou takové tykve mnohem lesklé.

Máte-li možnost navštívit ateliéry malovaných tykví, můžete nejen sledovat a obdivovat mistry i učedníky za jejich práci, ale také zkusit zhotovit dílo vlastnoručně. To bude pro vás opravdu nevídaným zážitkem.

Milí posluchači, dále vás seznámíme s papírovými vystřihovánkami, které patří mezi nejstarší lidová řemesla. Podle archeologických výzkumů se vznik vystřihovánek datuje do 6. století našeho letopočtu. Vystřihovánky se dříve používaly zejména při náboženských rituálech, zatímco dnes slouží spíš jako výzdoba. Majitelka ateliérů na papírové vystřihovánky paní Zhao Caixuan uvedla,

„Ve staré době žili vesničané v hliněných domech s papírovými okny. Lidé rádi vystřihovali z papíru různé vzory a nalepili je na okna. Bylo to povinné umělecké řemeslo, které si musela každá dívka osvojit a tím se hodnotila její dovednost."

Vystřihovánky jsou určené na zkrášlení životního prostředí a proto mají specifické geografické rysy. Na severu země se raději používá červený papír a jsou vystřihovánky volnější a hlubší, s náměty zaměřenými na věci většího významu. Zatímco v jižní Číně se vystřihovánky vyznačují spíše jemností a specifikou krajiny.

Vystřihování z papíru je čistě ruční práce. Vystřihovat je možno z jednoho nebo několik vrstev papíru najednou. Zmíněná mistryně paní Zhao dokáže zhotovit vzory přesně podle předlohy. Nejoblíbenějším dílem této mistryně je vzor rodinného snímku. Klidně jí řeknete čínská znamení rodinných členů, mistryně vám hned zhotoví vystřihovánky s záběrem činnosti rodiny. Vystřihovánka ve tvaru galského kohouta, kterou navrhla paní Zhao, byla jako státní suvenýr věnována bývalému francouzskému prezidentovi Jacques Chiracovi.

Významnou část lidových řemesel jsou v neposlední řadě malé skleněné předměty figurativní. Toto řemeslo se datuje na druhou polovinu 14. století.

Umělecko-řemeslná dílna v Pekingu je důležitým místem čínské vlády pro přijímání zahraničních hostů. Turisté se tam mohou podílet na návrhářské i ruční práci. Dílna se již stala platformou pro ukázku a ochranu tradičních pekingských a celonárodních řemesel.