V době boje proti japonským uchvatitelům byli tito tři vojáci veliteli pluku pod vedením brigádního generála Wang Zhena.

Yang Fusheng byl v roce 1936 politický komisařem pluku 717, patřící k 359. brigádě, která byla součástí 120. divize Osmé armády. V roce 1955 byla mu udělena hodnost generálplukovníka. Na podzim roku 1936 při pochodu spadla v blízkosti Yan Fushenga nepřátelská bomba, která mu utrhla pravou ruku. Červená krev se z něj valila jako z pramene. Yan nechtěl, aby jeho zranění ovlivnilo bojeschopnost jiných. Odevzdal tajné telegrafní kódy svému osobnímu strážci a sám skočil ze skály. Ale jeho tělo zadržely malé stromky, keře a vysoká stébla divoké trávy. Nakonec se dovalil před jeskyni místního rolníka. Protože ztratil hodně krve, upadl do mdlob. Místní obyvatelé ho objevili a zachránili ho. Po skončení této bitvy komisař šestého vojenského bloku Wang Zhen usoudil, že Yan zemřel a na zasedání vedoucích funkcionářů navrhl, aby všichni povstali a vyjádřili mu svou úctu třemi minutami ticha. Takový pietní akt se za Yan Fushenga konal už podruhé. V předchozím roce se v boji Yan a jeho strážce ztratili. Všichni je pokládali za mrtvé a proto na jejich památku uspořádali pietní shromáždění. Ale všechny překvapilo, když se právě v době konání tohoto shromáždění Yan a jeho strážce vrátili a na zádech nesli ukořistěné zbraně.

Další voják Zu Qi byl v roce 1939 také komisařem pluku a v roce 1955 mu byla udělena hodnost generálmajora. V roce 1937 v boji s Japonci ho nepřátelský kulomet zasáhl do horní části pravé paže, ztratil velké množství krve a omdlel. Jeho nadřízený velitel brigády Wang Zhen poručil: „Okamžitě ho odvezte k ošetření k doktoru Beithoenovi!" neboť Wang Zhen se dověděl, že nedaleko odtud slouží kanadský lékař Norman Beithoen. Doktor Beithoen mu uřízl zlomenou ruku a dal mu poslední láhev sulfanilamidu. Zachránil mu tak život.

Třetí voják Peng Qingyun byl v roce 1939 komisařem pluku, sloužil v 359. brigádě ve 120. divizi Osmé armády, v roce 1955 byla mu udělena hodnost generálmajora. V říjnu 1938 se Osmá armáda střetla s útočícími japonskými agresory. Pent Qingyun byl jmenován velitelem úderného oddílu a měl za úkol číhat v záloze. Když uslyšel rozkaz k útoku, Peng vedl úderný oddíl a zblízka tvrdě zaútočil na nepřátele. Japonci ustoupili k automobilu. Jeden tlustý důstojník se opíral o zadní část automobilu, mával šavlí a velel do boje. Peng byl známým střelcem svého pluku, vystřelil a tento japonský tlusťoch hned padl k zemi. Nepřátelští vojáci propadli panice. Po boji vyšlo najevo, že japonský tlusťoch byl generálporučík.

Přišla japonská posila, Peng byl zasažen střelbou do lokte pravé ruky. Byl odvezen do týlové nemocnice, podrobil se amputaci ruky.

Tři velitelé patří k jedné brigádě a dlouhodobě spolu bojovali, což nemá obdoby v historii Čínské lidové osvobozenecké armády.

V červnu 1979 se tito tři vojáci znovu sešli v Pekingu, tentokrát byl Peng Qingyun členem Všečínského shromáždění lidových zástupců, Fan Fusheng a Zuo Qi byli členy celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění. 18. června účastníci zasedání jeden po druhém vcházeli do zasedací síně. Tři generálové s jednou rukou šli bok po boku a hovořili. Když vystoupili na 40. schod vedoucí ke vchodu do budovy, zastavili se a vzpomínali na fotografii, která byla pořízena před 40 lety. Yan Fusheng navrhl, aby se nechali vyfotografovat znovu a ve stejném pořadí, jako tomu bylo před 40 lety. A tak vznikla další vzácná fotografie.

Je politováníhodné, že po tomto setkání tři generálové s jednou rukou postupně zemřeli.

Autor článku v závěru uvedl, že na letošní rok připadá 70. výročí všestranného boje proti japonským uchvatitelům. Když se díváme na tyto dvě černobílé fotografie, upoutávají naši pozornost neobvyklé postavy tří generálů s jednou rukou. Zdá se nám, jako bychom naslouchali jejich vyprávění o bojových akcích proti nepřátelům.

Vážení posluchači, informovali jsme vás o třech generálích s jednou rukou, děkuji vám za poslech, na slyšenou příští středu.