Mezi milovníky hmyzu každý ví, že pan Zhao Boguang má nálepku „schopný člověk hrající se cvrčky". 59letý Zhao je stoprocentní Pekiňan. Od osmi let si začal se sousedními kluky hrát se cvrčky. Dnes je místopředseda oborové podkomise zpívajícího hmyzu při Pekingském svazu milovníků zvířat. Často myslí, jak vést milovníky cvrčků na zdravou dráhu hry, jak pokračovat v tomto tradičním lidovém obyčeji.

Ve svém dětství Zhao Boguang často sledoval větší děti, jak chytali cvrčky a vedli je k boji. V osmi letech začal jeho první cvrček boj s jiným, kterého chytil druhý. Podle jeho slov je boj mezi cvrčky velmi zajímavý. Dva cvrčci se setkají v keramickém nádobí a hned se navzájem kousají. Ten, kdo kouše silněji a zuřivěji, zvítězí. Ke kousnutí může dojít jednou či v několika kolech. Poražený pak utíká a vítěz svými křídly zpívá. Malý Zhao Boguang se velmi zajímal o tuto hru. Často chytal velmi dravé a silné cvrčky, kteří v boji prokázali velkou statečnost. Byl hrdý na to, že ve svých deseti letech chytil jednoho cvrčka, který zvítězil ve více než deseti po sobě jdoucích bojích. Takové bojeschopnosti v současnosti těžko dosáhnou i chovní cvrčci. Tohoto jeho milovaného cvrčka dnes může zařadit do nejlepší skupiny.

Již po mnoho let lidé viděli ve cvrčcích hazardní nástroj. Lidé hráli cvrčky o peníze. V očích skupin velkých hazardérů jeden silný cvrček stojí desítky tisíc či dokonce přes sto tisíc juanů. Do jednoho boje cvrčků hazardéři mohli vsadit desítky tisíc juanů. V takové hře o velké peníze výsledek těch, kdo prohráli, byl tragický, nechyběly případy, kdy spáchali sebevraždu. Zhao Baoguang vždy usiloval o to, aby tito lidé se hazardní hry zřekli. Přál si, aby soutěžili zdravě a tato hra se rozvíjela zdravě. Od roku 1988 Zhao začal pořádat závody cvrčků, které oslavily už 19. ročník. Zhao uvedl, že na počátku neměli dobré podmínky. Na soutěž přijížděli všichni na kole. První soutěže se zúčastnilo pouze osm družstev. Soutěžní příspěvek pro každé družstvo činilo jen deset juanů. Ten, kdo získal prvenství, dostal jen vyznamenání. Pravidlo soutěže samozřejmě nebylo dokonalé.

Když Zhao Boguang začal organizovat soutěž cvrčků, lidé to nepokládali za zábavnou a tělocvičnou akci, dokonce říkali, že to není správná cesta. Při desátém ročníku Zhao Boguang vypracoval předpis nazvaný „Způsob udělení čestného technického titulu milovníkům cvrčků v Pekingu". Účastníci soutěže mohou dostat název „velmi kvalifikovaný hráč cvrčka", „mistr cvrčka" atd. Je jim udělen čestný diplom. Soutěž je také standardizována.

Letos se soutěže zúčastnilo 54 družstev. Soutěž má podrobná pravidla a je přiměřeně kategorizována. Aby se vyhnulo podvodu, používali i videomonitoru. Zhao Boguang s hrdostí řekl, že chtěl tímto způsobem dostat hazardéry ze špatné hry, lidé by poznali velkou škodlivost hazardní hry. Soutěž cvrčků může být standardizována i profesionalizována. Za jeho neúnavného úsilí čínské ministerstvo práce a sociálního zajištění už schválilo ověření funkce jako mistr hodnocení cvrčků, mistr výroby nádobí pro cvrčky. V minulosti hra se cvrčky byla spojena jen s hazardní hrou, v současnosti to uznal i státní orgán. Před několika lety pan Zhao šel do důchodu a pak otevřel obchod nazvaný „Prodejna přátel hmyzů". Nevidí vydělání peněz jako hlavní cíl, spíše setkání s přáteli v jeho prodejně. V jeho obchodu se často baví přátelé, zájemci tohoto koníčku, i zahraniční přátelé se tu zastavili na odpočinek, na čaj, popovídali si o chování cvrčků. Jeho důvěřiví přátelé říkali, že pan Zhao pokládá chov cvrčků za seriozní záležitost. Chce vést milovníky zpívajících hmyzů k zdravé draze.

Na podzim každého roku pan Zhao pořádá přednášky o cvrčcích pro zaměstnance z velvyslanectví Spojených států, Francie, Peru, Nizozemí, Singapuru atd. Zahraniční přátelé sledovali jeho přednášky s velkou chutí. Velvyslanec Peru začal chov cvrčků a často přicházel do jeho prodejny, aby se od něho učil. Před nedávnem Švýcarská televize natáčela dokumentární film o boji zvířat celého světa a speciální cestou přijela do Číny, natočilo u pana Zhao boj mezi cvrčky. Švýcarsko předtím už natočil býčí zápasy ve Španělsku, kohoutí boj v Thajsku. Pan Zhao uvedl, že v porovnání se zahraničními zápasy zvířat boj mezi cvrčky je mnohem kulturnější, zde není hazard, ani krveprolití. Při soutěži z minulého roku jedna německá televize přišla natáčet. Pan Zhao řekl, že „Cizinci nechápou tuto hru, o chovu cvrčků potřebujeme znalosti. Němci o to mají za zábavu".