V roce 2003 bylo panovi Hou Xianglinovi už 91 let. V dubnu tohoto roku se šířila v Pekingu nemoc SARS. 25. května ráno předseda státní rady Číny Wen Jiabao navštívil Hou Xianglina v jeho domově a vyjádřil mu srdečnou péči a pozdrav od ústředního výboru KS Číny a státní rady.

V prostém obývacím pokoji tohoto starého vědce leželo několik květináčů karafiátů, které vypadaly velmi svěží. Předseda státní rady měl radost z toho, že starý vědec má pevné zdraví a bystré myšlení. Oba seděli v pohovce a srdečně si popovídali.

Premiér Wen řekl: „Stát bude startovat strategický výzkum udržitelného rozvoje zdrojů nafty a zemního plynu. Pan Hou má vysokou prestiž ve vědeckém kruhu a všeobecně uznaný autoritativní vliv. Srdečně si přeji, aby se vážený pan Hou podílel na tomto výzkumu. Ale máte už vysoký věk, nemohu vám uložit tak náročnou práci."

Těmito slovy byl starý Hou velmi dojat. Ze zdravotního důvodu se tehdy pan Hou velmi málo účastnil veřejné činnosti. Výzkumná práce „Udržitelný rozvoj naftových a plynových zdrojů" bude sloužit jako důležitý podklad pro vypracování 11. pětiletého plánu Číny a realizace blahobytné společnosti a souvisí s perspektivním rozvojem čínských naftových a plynových zdrojů.

Starý pan Hou tento úkol rozhodně přijal a už druhého dne se zúčastnil zasedání státní rady svolané premiérem Wen. Tím oficiálně odstartoval strategický výzkum udržitelného rozvoje naftových a plynových zdrojů v Číně.

Je náhoda a také nevyhnutelnost, že se ještě v roce 1957 45letý Hou Xianglin podílel na vypracování „Ramcového plánu rozvoje čínské vědy a techniky v letech 1956 – 1967". Tento plán znamenal základní práci pro vědu a techniku nové Číny. Pan Hou jako jeden z navrchovatelů naftové položky z tohoto plánu byl přijat nejvyššími vedoucími představiteli. V následujících desítkách let Hou Xianglin vedl a splnil řadu významných výzkumných témat v oblasti rafinace nafty a stal se průkopníkem a zakladatelem vědy a technologie v čínském naftovém zpracování. Pan Hou významně přispěl k tomu, že technologie čínské naftové rafinace se zvýšily a vstoupily do světové pokročilé špičky.

Později se Pan Hou hlavně zabýval úkolem uloženým tehdejším čínským premiérem Zhou Enlajem. Hou organizoval a koordinoval výzkum. Vědci analyzovali současný stav světového zdroje nafty a plynu a trend jejich nabídky a poptávky, předložili souhrnnou strategii udržitelného rozvoje čínské nafty a plynu, jakož i řídicí zásady, strategická opatření a návrh směrnice.

V dubnu 2004 jeho manželka těžce onemocnila a její nemoc se rozvíjela drasticky a rychle. 25. června byla před koncem svého života. Toho dne dopoledne premiér Wen uspodářal zasedání státní rady, na němž vyslechl zprávu o výzkumu udržitelného rozvoje naftových a plynových zdrojů v Číně. Starý Hou se v přesném termínu zúčastnil zasedání a vystoupil s výběrovým projevem. Hou jako vedoucí skupiny výzkumného úkolu, s plnou energií, z hlediska perspektivy a strategie věcně probral minulost, současnost a budoucnost udržitelného rozvoje čínské nafty a plynu. Jeho projev ocenili premiér Wen a účastníci zasedání. Lidé však vůbec nevěděli, že toho dne odpoledne zemřela jeho manželka, která s ním žila a pracovala téměř půl století. Pan Hou položil zájem státu nad svůj soukromý zájem, jeho pevné povahy a ušlechtilého ducha si váží každý, kdo o tom věděl.

Pan Hou miluje život. Paní Chen Xiuying, která pracovala spolu s Hou ve Svazu vědců, kteří studovali ve Spojených státech, uvedla: „Pan Hou je velmi živý člověk. Tehdy rád tancoval národní tance. Volal „vlevo napravo, vlevo napravo", my jsme ho sledovali. Často nás učil zpísním, někdy nám i promítal film."

Ve volném čase pan Hou rád surfoval na internetu, posílal E-mail, vyzná se v osobním počítači. Rád slouchával hudbu, zvláště synfonie. Ve svém mládí se rád díval na fotbalové zásapy. Miloval šachy a plavání. Plaval i ve svých osmdesáti letech. V současnosti denně trval na procházce jako tělesném cvičení.

Když se reporér ptal na jeho tajemství dlouhověkosti, on se jen uchýchtl a odpověděl: „Tento můj věk ještě nepatří k dlouhověkosti. Jsem velkorysný, do ničeho nešťourám. Nemám chuť k hmotným zájmům a věhlasu. Když dobře vykonám práci, mám z toho radost."

Pan Hou má štěstí, že v devadesáti letech má v celku pevné zdraví a pokračuje v práci, na kterou mu jeho síla stačí.

Vážení posluchači, tím končíme dnešní relaci Pestrobarevné stáří. Děkuji vám za poslech. Na slyšenou příští středu.