V březnu roku 1999 u příležitosti 40. výročí likvidace feudálního nevolnictví a realizace demokratické reformy v Tibetu se uspořádala v Pekingu výstava, nazvaná Skvost sněhové vysočiny – kultura čínského Tibetu.

Celá výstava se složila z 5 částí, tj. expozice úspěchů dosažených v uplynulých 40 letech, expozice tibetských pokladů, kalérie obrazů soudobých výtečných tibetských malířů, expozice tibetských zvyků a obyčejů a módní přehlídka. Tato výstava návštěvníky všestranně seznámila s dnešním Tibetem po stránce přírody, společnosti, ekonomiky, kultury a další.

Na jejím slavnostním zahájení pronesl projev tehdejší šéf Tibetské autonomní oblasti Lieque, v něm řekl:

„Tibet odjakživa představuje neoddělitelnou součást Číny. Tibeťané a příslušníci ostatních národností, kteří žijí v Tibetu, patří k velké rodině čínského národa. Před 50. lety tohoto století Tibet po dlouhou dobu zůstával v temném, krutém a zaostalém nevolnictví. Pod vedením prvního předsedy ČLR Mao Cetunga a ústředního výboru Komunistické strany Číny byl Tibet v roce 1951 osvobozen. V roce 1959 se v Tibetu uskutečnila demokratická reforma a od základu bylo likvidováno barbarské nevolnictví."

Na výstavě Skvost sněhové vysočiny bylo mnoho starožitností a archívů, které se vystavovaly poprvé. Např. na expozici tibetských pokladů byly poklady na státní úrovni, které se uchovávají v paláci Potala v Lhase, hlavním městě Tibetu, drahé předměty, které Dalajlámové a Pančenlámové všech generací darovali ústřední vládě, a část vzácných archívů a materiálů.

Expozice úspěchů dosažených v uplynulých 40 letech stručně informovala o rozvoji a změnách v Tibetu v oblasti zemědělství, dopravy, investičních akcí, telekomunikace, hornictví, živočišné výroby, farmaceutického průmyslu, lehkého průmyslu, obchodu, kultury, školství, národního řemesla a dalších. Tato část výstavy živě seznámila návštěvníky s humanitními, přírodními, živočišnými a turistickými zdroji a obrovskými změnami v hospodářství a životě Tibeťanů po zahájení reforem a otevírání se světu.

V kalérii obrazů soudobých tibetských malířů bylo vystavováno více než 70 díl výtečných tibetských mistrů, z nichž většina byly moderní olejomalby. Tato díla odráží jak náboženská tak reálná témata a demonstrují nejvyšší úroveň výtvarného umění v současném Tibetu.

Expozice tibetských zvyků a obyčejů se složila z dvou částí, totiž lidové kultury a náboženského umění. Mezi exponáty byly např. nádobí, kulturní předměty, ošacení, bytové umění, řezby, náboženské malby a klášterní předměty. Hlavní část těchto exponátů patřila známému tibetskému umělci panu Yie Xingovi, který je daroval státu jako příspěvky. Nemálo z exponátů představuje ojedinělé vzácné předměty a má nedocenitelnou historickou hodnotu.

Módní přehlídka demonstrovala tipický tibetský kroj. Její hlavní část představovaly sváteční a šlechtické ošacení, kromě toho i tipické šaty ostátních národních menšin, osídlených v Tibetské autonomní obalsti. Módní přehlídku doprovázely tibetské písně a tance. Jeden mladý divák řekl:

„Při návštěvě tak velkolepé a bohaté výstavy se mi ještě více líbí Tibet a mohl jsem jej více poznávat. V uplynulých letech Tibet dosáhl očividných úspěchů v politické, ekonomické a kulturní oblasti. Expozice tibetských pokladů a archívů mě velmi překvapila a 16metrová tibetská malba a vynikající olejomalby mě hluboce dojímaly. Z těchto exponátů jsem plně poznal přitažlivost tibetské kultury."