Žlutý císař neboli Huang Di/Chuang-ti/ byl vůdcem starověkého kmene v Číně. Považuje se za praotce čínského národa. Uctívání jeho památky je pro mnohé Číňany projevem uznání svého původu. V dnešním pořadu bych Vás, milí posluchači, doprovázel do areálu hrobky Žlutého císaře, která leží na hoře Čchiao-šan v okolí Si-anu v provincii Šaan-si na severozápadě Číny.

Na uctívání památky Žlutého císaře každý rok přijede celá řada čínských krajanů žijících v zahraničí a rovněž mnoho obyvatel Hongkongu, Makaa a Tchajwanu. Turista z provincie Tchajwan pan Ťiang Čeng-sing vyjádřil potěšení nad tím, že se mohl vrátit na čínskou pevninu k uctění společného předka Číňanů.

„Všichni jsme tady poprvé. Jsme Číňané a jako potomci Žlutého císaře oceňujeme tuto šanci na návštěvu jeho mauzolea. Tak už nemáme co litovat v životě."

Žlutý císař žil asi před pěti tisíci lety. Jeho kmen pocházel z území dnešní provincie Šaan-si. Ve válkách s jinými kmeny upevňoval Chuang-ti své vedoucí postavení. Za jeho nadvlády panovala společenská stabilita a kulturní pokrok a rovněž byl zaznamenán velký rozvoj zemědělství, astronomie, kalendáře, lékařství, hudby, matematiky a písemnictví. Lze říci, že epocha Žlutého císaře znamenala počátek čínské civilizace. Dnešní lidé proto tvrdí, že čínský národ má pětitisíciletou historii civilizace, která se datuje právě do období Chuang-tiho.

Chuang-ti se prý dožil 112 let. Před jeho smrtí k němu slétl žlutý drak a řekl, „Už jsi splnil své poslání. Odnesu tě do nebes." Chuang-ti si uvědomil, že mu dlouhověkost končí. A tak nasedl na záda draka. Když drak přelétal nad areálem Čchiao-šan, přicházeli lidé ze široka zdaleka a plakali. Někteří chytili Žlutého císaře za šaty a nechtěli se s ním rozloučit. Drak s Chuang-tim nakonec odletěl. Na památku Žlutého císaře pohřbili lidé jeho šaty. To je legendární příběh o vzniku mauzolea Žlutého císaře.

Panovníci pozdějších monarchií věnovali mimořádnou pozornost uctívání Chuang-tiho. Mnoho císařů nejednou přijelo k uctění hrobky Chuang-tiho. Pan Chan Wej, odborník na rituály uctívání v areálu mauzolea Žlutého císaře uvedl, že je dodneška zachována tzv. „Terasa k nebesům", kterou Chan-wu-ti, císař dynastie Chan využil pro uctění Chuang-tiho a obětování nebeským duchům.

„Jde o nejstarší pamětihodnost, jak ji dosud známe v daném areálu. Terasa vznikla v r. 110 před naším letopočtem. Chan Wu-ti tehdy s 180 tisíci vojáky vykonal inspekci severního pohraničí a na cestě zpět uviděl hrobku Žlutého císaře. Tak nechal nahromadit sprašovou hlínu a tím vytvořit terasu."

Areál mauzolea Žlutého císaře má rozlohu asi čtyř kilometrů čtverečních. Je obklopen horami a řekami. V areálu se rozprostírají rozsáhlé cypřišové háje. Turistická průvodkyně nám sdělila,

„Vstoupíme-li do areálu, na první pohled uvidíme 19 metrů vysoký cypřiš, který údajně vysadil Žlutý císař. Expertiza potvrdila, že strom je starý více než 5000 let, jde o nejstarší cypřiš na světě. Lze říci, že je to živý svědek čínské civilizace."

V okolí zmíněného stromu je mnoho dalších cypřišů, jejich věk dosáhl více než 3000 let. Místní obyvatelé nazývají tento dvůr „zahradou starodávných cypřišů". Hlavním objektem v zahradě je sál se zasvěceným portrétem Žlutého císaře jako „praotce lidstva". Za dvorem je obrovské náměstí, kde se koná rituál uctívání za účasti deseti tisíc lidí. Na obou stranách náměstí stojí obrovský orloj a buben, které představují nepostradatelné nástroje k uctívání praotce o Svátku čistoty a jasu.