Mluvíme-li o Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, v našich představách se objeví otevřená energická povaha menšinového etnika a její hudba se specifickými rysy. V dnešním pořadu bych vás, milí posluchači, však rád seznámil se starobylým městem Kchu-če.

V ujgurském jazyce znamená slovo Kchu-če dlouhou historii. Město Kchu-če leží ve středu jižního úpatí Nebeských hor a na severním okraji Tarimské pánve. Je odjakživa proslulé přezdívkami „Hudební metropole západních regionů", „Domov písní a tanců" a „Domov čínských bílých meruněk". Rovněž představuje Zemi žen, která se líčí v jedné ze čtyř známých staročínských románů, nazvané Putování na západ neboli Opičí král. Turista z čínského vnitrozemí pan Ma Sing-tchien je v Kchu-če poprvé a říká,

„Myslím, že Sin-ťiang má nádhernou krajinu. Turistické atrakce v Kchu-če se liší od jiných oblastí a přináší lidem neuvěřitelný pocit vzrušení. Tady jsou velmi podivné atrakce, které na mě působí dojmem úžasného překvapení."

Kchu-če bylo ve středu starodávné Hedvábné cesty a sloužilo ke spojení středočínské kultury s kulturou západních regionů. Buddhismus se tu šíří 2000 let. Jsou tady k dispozici nesčetné nástěnné malby v jeskyních a také starobylá taneční hudba.

Kchu-če patří mezi čtyři největší turistická města v Sin-ťiangu. Má rozlehlé jeskyně, starodávné zámky, vojenské rozhledny a další historické a kulturní památky. Historie nejproslulejší jeskyně Kesil se datuje od období před více než 1700 lety. Příslušný rezort již podal organizaci UNESCO žádost o zápis této jeskyně do seznamu světového dědictví.

Vedoucí činitel turistické kanceláře v Austrálii pan Tcheng Šao-čen se domnívá, že turistické půvaby Sin-ťiangu spočívají v hluboké kulturní náplni.

„Tady je opravdu mnoho atraktivních míst. Myslím, že Sin-ťiang má kromě krásné krajiny také nespočet kulturních věcí. Informování světa o čínské historii rovněž představuje hrdost čínského národa. Takže chci vyfotit co nejvíc snímků a po návratu do Austrálie seznámit své klienty s tímto turistickým areálem. O čínskou kulturu se cizinci velice zajímají."

V červenci letošního roku proběhl 4. ročník mezinárodního festivalu kultury a turistiky v Sin-ťiangu a Kchu-če. Slavnosti se zúčastnily více než tisíc zprostředkovatelů turistických služeb z 22 zemí a na vlastní kůži obdivovali půvab místní kultury a přírody. Kromě toho ochutnali i různé druhy čerstvého ovoce a etnickou kuchyni. Mezi světoznámé lahůdky patří například malé bílé meruňky a pečené jehně.

Kchu-če je také proslulý starobylou taneční hudbou, která se považuje za vynikajícího reprezentanta písňového a tanečního umění v západních regionech. Byla přenesena do Japonska, Koreje, Persie, Vietnamu, Indie, Arábie a severoafrických zemí a oblastí. Rovněž přinesla dalekosáhlý vliv na rozkvět a rozvoj čínské hudby, tanců, dramat a akrobacie.

Pan Chu Wej, místopředseda oblastní vlády v Sin-ťiangu, se domnívá, že turistický ruch v této autonomní oblasti má širší perspektivu.

„Chceme prostřednictvím turistického ruchu podporovat přátelství a spolupráci s jinými národy světa. Rádi zveme zahraniční přátele do Sin-ťiangu, aby na vlastní oči poznali jeho dlouhou historii a nádhernou přírodu."

Sin-ťiang má dlouhou zimu a krátké léto. Nejlepší období pro zájezdy do Sin-ťiangu nastává v červenci, srpnu a září, kdy se prodávají čerstvé ovoce za nejlevnější cenu. Cesta od Urumči do Kchu-če trvá hodinu a půl. Nenechte si ujít návštěvu jeskynního komplexu a ochutnávku sladkých meruňek a voňavého pečeného jehněte.