Slavný čínský filosof Konfucius žil na přelomu 6. a 5. stol.př.n.l. Jeho myšlení dnes prožívá v Číně renesanci. Začalo to již v 80. letech minulého století, když Číňané začali znovu objevovat tohle skoro 2500 let staré učení a jeho hodnoty. Mohlo by se zdát, že starověké čínské doktríny nemají modernímu člověku co říct, ale při hlubším pohledu zjistíte, že mají co nabídnout i modernímu způsobu života.

Konfuciův institut na Normal univerzitě v Čchufu v rodišti mistra Konfucia ve východočínské provincii Šantung je svého druhu první školou v Číně, kde se v moderní době začalo opět studovat konfuciánství. Jádrem konfuciánství je slovo „harmonie", a to se dnes v Číně skloňuje ve všech pádech. Zejména v souvislosti s cílem čínské vlády vybudovat harmonickou společnost.

Studium konfuciánství se stává populárním studijním oborem i na dalších čínských univerzitách. Lidová univerzita v Pekingu v loňském roce otevřela obor kuo-süe (guoxue), doslovně, národní studia, v rámci, kterého se vyučuje tradiční čínské myšlení a kultura. A konfuciánství je jeho hlavní součástí. Je to šestileté studium, kam ročně přijímají 20 až 30 posluchačů.

Lze si jenom těžko představit, že právě v Číně se konfuciánství nestudovalo přes sto let, což se vlastně v průběhu celé historie čínských dějin do té doby nestalo.

Po opiových válkách v 19. století začala do Číny pronikat západní ideologie. Když tehdy čínští učenci začali kritizovat tradiční čínskou kulturu a ideologii, konfuciánství se stalo prvním terčem jejich útoků. Za kulturní revoluce (1966-76) nevraživost vůči konfuciáství vrcholí a cokoliv bylo v té době o Konfuciovy vysloveno bylo označeno za špatné a akademický výzkum byl zastaven.

Ovšem ani tahle přestávka nemohla změnit 25 století zakořeněnou starou filosofii. V 80. letech 20. století dochází v Číně k oživení konfuciánských studií. Po dalších dvou děkádách ekonomického rozvoje, provázeného rostoucími společenskými problémy se Konfuciova moudrost stává útočištěm pro tisíce Číňanů. S lepšící se životní úrovní a hmotným dostatkem, mnoho Číňanů začalo hledat něco, čím by naplnilo svůj vnitřní život.

V loňském roce se na Normal univerzitě v Čchufu konala Mezinárodní konference u příležitosti 2557. výročí narození Konfucia. Zůčastnilo se jí mnoho vynikajících odborníků z celého světa. Vždyď konfuciánství v uplynulých tisíci letech ovlivnilo mnoho asijských zemí a výzkumní centra Konfuciova filosofického odkazu existují po celém světě.

Situace se mění i v Číně a výzkum konfuciánství je na postupu a jeho úroveň je srovnatelná s úrovní v jiných zemích, zejména pokud jde o výzkum originálních dokumentů.

„Konfucius není legenda. Je to historická postava, která žila v jednom z nejlépe prosperujících období čínské historie, jenž bylo charakterizováno vyspělou a rozvinutou kulturou a to dáva celému výzkumu smysl", tvrdí zanícený konfucianista, profesor Jang Čchao-ming (Yang Chaoming) z Normal univerzity v Čchufu.

On sám označuje ze velmi důležité, že Čína znovuobjevila své kulturní tradice, včetně konfuciánských hodnot pro oživení morálních a společenských norem v Číně.

Profesor Jang je velkým zastáncem začlenění starověké čínské filosofie a tradiční čínské kultury do moderního vzdělávacího systému v Číně. Podle něj mladá generace by měla vědět, že shovívavost a důvěra jsou základem harmonické společnosti. Profesor Jang je rozhodně proti tomu, aby Číňané posílali své děti studovat na Západ. To je podle něj projevem nedostatku sebedůvěry ve vlastní národní hodnoty. Profesor Jang je toho názoru, že Číňane by měli poznat základy své kultury a být na ně hrdí.