Novoroční obrázky mají tradici, sahající až do období před naším letopočtem. Lidé je tehdy připevnili na dveře při oslavě lunárního nového roku, aby odrazili zlo a neštěstí. Obsah novoročních obrázků se později rozšířil od kultu přírody, boha a duchů k vyjádření přání blahobytu, štěstí a radosti, a dále k zobrazení příběhů z tradičních oper a místního folklóru, což vyjádřilo cítění a ideál zemědělců. Kromě symbolického významu potřebovaly tyto obrazy ještě jazykové vysvětlení svého smyslu a to pomocí homonyma, což je zvláštností v čínkém jazyku. Např., slova netopýr a vlaštovka jsou homonymy štěstí a radosti, a slovo ryba zní podobně jako nadbytek, proto byli netopýři, vlaštovky a ryby často zobrazení v mnoha novoročních obrazech.

Pokud jde o formu tvorby, u novoročních obrázků se používal způsob lidových kreseb a přitom byly přijímany užitečné prvky tradičních vzorů, z děl malířských umělců doma i ze zahraničí. Na výrobu novoročních obrázků se používala technika dřevořezby a byly vytvořeny svérazné modely a náměty.

Novoroční obrázky byly výrazně barvité, plné radostí a veselostí. Jejich náměty byly velmi bohaté, z nichž nejznámnější byly například: "Byci na jarních prácích", "Ryby v každém roce", "Dobrá úroda obilí" a další.

Nejznámější centra lidových novoročních obrázků byly následující: obec Yang Liu-qing u města Tien-ťinu, obec Yang Jia-bu u města Wei Fang v provincii Shan Dong, obec Tao Hua-u u města Su Zhou, a městečko Mian Zhu v provincii S´-čchuanu. S postupem časů se ale měnila role novoročních obrazů. Je stále méně čínských rodin, které věnují pozornost nalepení těchto obrázků při oslavě jarních svátků.

Vystřihovánky jsou nejpopulárnější formou lidového umění v Číně. Pokud jde o dobu vzniku této formy lidového umění, je těžké ji vystopovat. Vystřihování z papíru je čistě ruční práce. Pro laiky jsou zapotřebí jenom nůžky a papír a začínající práce je snadná. Ale pro profesionály, na vytvoření složitých vzorů je třeba připravit nůžky a řezací nožíky různých druhů. Vystřihovat je možno z jednoho nebo několika vrstev papíru najednou. Jednoduché vzory se vystřihují přímo, zatímco složitější se předem vytisknou nebo nakreslí. A pak se musí najít to vhodné nářadí mezi nekolika desítkami nůžek a nožíku a vystřihnout nebo vyřezat vzory přesně podle předlohy. Při práci se nepřipouští ani jediná chyba, jinak by byla celá práce znehodnocená.

Motivy vystřihovánek jsou velmi bohaté, mohou to být oblíbené květiny, ptáci, hmyz, rybičky, malá zvířátka, nebo bytosti z lidových pověstí nebo postavy z klasických románů, masky pekingské opery, atd. Zkrátka, zahrnují skoro všechno možné. Číňané v různých místech Číny mají rozdílné zvyky a vkus a jejich vystřihovánky mají také své zvláštní rysy. Vystřihovánky na severu jsou volnější a hrubší a náměty se zaměřují na věci většího významu. Vystřihovánky na jihu se vyznačují spíše jemností a specifikou této části Číny, kde je mnoho jezer a řek. A u všech námětů se klade důraz na výstižnost a ducha vystřihovaného objektu. Vystřihovánky mohou být zhotoveny ve velikosti nehtu nebo až na stovku metrů čtverečních. Manželská dvojice v Sin-ťiangu nedávno dokončila půlroční práci s vystřihováním díla, které je 50 metrů dlouhé a 1,3 metru vysoké, tematicky zaměřeno na folklór v různých částech Sin-ťiangu. Autoři si přejí, aby prostřednictvím tradičního umění připoměli nastávající zahájení pekingských olympijských her.