Po odstartování politiky reforem a otevírání se světu se čínská ekonomika od konce sedmé dekády minulého století rychle rozvíjela. Výsledkem změny průmyslové struktury je stále větší masa rolníků-migrantů, odcházejích z venkova za prací do měst. Objevuje nový kruh „rolníků pracujících ve městech". Neúplné statistiky ukazují, že v Číně je v současnosti 130 milionů takových rolníků. Pracují hlavně ve stavebnictví, výrobě a dopravě. Tvoří velkou skupinu čínských průmyslových dělníků. Čína se stala v uplynulých letech důležitým stimulem růstu světové ekonomiky. Proto se dá říct, že čínští rolníci pracujících ve městech nemalým podílem přispěli k růstu světové ekonomiky.

Kvůli dualistickému systému občanské registrace ve městech a na venkově, rolníci pracující ve městech musejí překonávat hodně problému a oni a jejich rodinní příslušníci se ocitají v nevýhodném postavení v oblasti školství, zdravotní péče, bydlení a sociálního pojištění. Tito rolníci mají velmi nízké právní vědomí a neumí ve svůj prospěch využívat prostředků, které jim nabízí zákon v případě, kdy zaměstnavatelé porušují jejích práva a zájmy. To ovlivňuje sociální rovnoprávnost a spravedlnost. VSLZ, vláda a různé společenské kruhy tomu věnují velkou pozornost.

Tři rolníci pracující ve městech byli zvolení členy VSLZ, a přímo se angažují na vypracování státních směrnic a politiky. Díky tomu, zájmy rolníků pracujících ve městech budou lepé ochráněné na nejvyšší úrovni. Představuje to reprezentativnost režimu VSLZ.

Zvolení tří migrantů do nejvyššího orgánu státní moc není de facto jediná světla stránka členského složení VSLZ. O sto procent na letošním zasedání VSLZ vzrostl i počet dělníků. Počet zástupců čínských venkovanů se zvýšil o 70 procent. To je velká změna v demokratické politice v Číně.

Je třeba říct, že v procesu demokratické politiky bylo dosaženo mnoho pokroku, a v budoucnu bude dosaženo dalších úspěchu. V důsledku příznivého vývoje soukromého sektoru se mnoho majitelů soukromých podniků stalo členy VSLZ již před deseti lety, a zástupci komunistů na 16. sjezdu roku 2002. A vloni se novým čínským ministrem vědy a ministrem zdravotnictví stali opět politicky nezávislé osobnosti. Je vidět, že čínská demokratická politika se stabilně rozvíjí.

Pokračování v osvobození myšlení, v reformách a otevírání se světu, podpora vědeckého rozvoje a sociální harmonie je cesta k perfektnosti, o kterou musíme usilovat při rozvoji demokratické politiky. Analytici se domnívají, že těžištěm výstavby demokratické politiky je koordinace strukturální reformy, zdokonalení socialistického tržního mechanismu, a boj proti korupci.