Těchto 59 let se dá dělit na dvě etapy, na typ plánovaného hospodářství a epochu tržní ekonomiky.

Profesor Mao Šou-lung, který se zabývá výzkumem administrativního managementu, má za to, že v období plánovaného hospodářství před rokem 1982 bylo uspořádání orgánů čínské vlády stejné jako v mnoha východoevropských zemích. Šlo o model bývalého Sovětského svazu, zaměřený na vysoko centralizační vedení a správu direktivními plány.

„Před rokem 1982 jsme měli v podstatě stejnou soustavu jako v bývalém Sovětském svazu a zemích východní Evropy. Charakterem této soustavy bylo to, že vláda měla vše na starosti a zřídila ministerstvo pro jednotlivou věc. Jako například jsme měli sedm ministerstev pro rozvoj průmyslu. Po zavedení reforem a otevírání se světu se tato ministerstva přeměnila ve firmy."

Pro dnešní lidi to zní zaostale. Ale je třeba přiznat, že tehdejší model sehrál aktivní roli při podpoře společenské stability a hospodářského rozvoje v Číně.

Na konci 70. let minulého století se Čína loučila s obdobím plánovaného hospodářství, začala provádět politiku reforem a otevřenosti a postupně směřovala k rozvoji tržní ekonomiky. Profesor Mao uvedl, že za takové situace se neustále upravovaly vládní orgány.

„Pozdější reforma vládních orgánů se zaměřuje na to, aby vyhověla potřebám rozvoje tržní ekonomiky."

V posledních více než dvaceti letech čínská vláda pětkrát provedla reformu svých orgánů, aby se přizpůsobila rozvoj tržní ekonomiky a eliminovala svůj zásah do mikroekonomiky. Toto vše položilo základ pro letošní reformu orgánů Státní rady, která se vyznačuje uspořádáním „velkých ministerstev".

Čína převzala model jiných zemí při počátečním zakládání svého systému i při reformě systému. Profeofr Wang Jü-kchaj ze Státního institutu administrativní vědy se domnívá, že zřízení velkých ministerstev se již stalo volbou mnoha vyvinutých zemí pro sestavení ústředních vlád. O uspořádání velkých ministerstev usiluje také mnoho zemí v procesu hospodářské transformace, včetně Ruska a některých východoevropských zemí.

„Rusko má 17 orgánů na úrovni ministerstev, což představuje podobný počet v západních zemích. Vcelku řečeno, uspořádání ruské vlády směřuje ke zřízení velkých ministerstev."

Odborníci se domnívají, že zřízení velkých ministerstev představuje důležitý krok k nastolení čínské vlády služebnického stylu. V budoucnosti bude čínská vláda v souladu s požadavky různých sektorů služeb nadále zdokonalovat uspořádání veřejně služebních orgánů.