Když reportér v doprovodu pracovníků výboru pro stáří z obvodu Xuanwu v Pekingu a uličního výboru vešel do dvoupatrového domu v předměstí Pekingu, slyšel radostný smích. Patřil stoleté paní Zhangové, která si hlasitě povídala s mladými lidmi. Paní Zhangová je nejstarší obyvatelka Pekingu. Letos jí bude 114 let. Ve svém věku je duševně čilá, má svěží pleť, mluví hlasitě, nosí tmavěmodré šaty, vypadá čistě a upraveně. Rysy její tváře i dnes prozrazují, že v mládí byla krasavice. Zvláště její obličej a ruce mají pružnou kůži, zdaleka nevypadají tak jako u 114 let staré babičky.

Reportér se dal s ní do rozhovoru. Zeptal se jí, jestli má své tajemství zachování pevného zdraví. Stará paní se hned dala do smíchu. „Žádné tajemství. Pocházím ze severočínské provincie Shanxi. Přistěhovala jsem se do Pekingu před padesáti lety. Moje rodina byla chudá, ale otec byl večný optimista. Jeho povaha mě hodně ovlivnila. Ke všemu se stavím optimisticky, věřím, že pevná povaha překoná všechny těžkosti. Ani nevím jak jsem se dožila sto let."

Starší lidé obvykle mluví pomalu a tichým hlasem, ale 114letá paní Zhangová mluví hlasitě, vždycky se usmívá a umí kolem sebe vytvořit radostnou atmosféru. Když reportér mluvil s jejím synem, několikrát svého syna přerušila, protože se jí zdálo, že syn neříká všechno. Stará paní žije v Pekingu už půl století, ale mluví stále místním nářečím svého kraje v provincii Shanxi. Řekla: „Vstávám ráno v šest hodin. Ke snídani mám rýžovou kaši a mléko ze sojových bobů. Obědvám něco živočíšného původu, mezi obědem a večeří, která je obvykle malá, si dám ovoce. Nikdy se nepřejídám. V mládí jsem ráda pracovala. Poté, co jsem dosáhla věku sto let, ráda jsem se procházela kolem našeho domu. Ale v posledních letech jsem už jenom doma."

Pracovník z obvodního výboru pro stáří dodal, že příčina její dlouhověkosti spočívá i v ohleduplné péči její snachy. Všechny děti v této rodině jsou hodné. Mají-li něco dobrého stará babička vždy ochutná jako první. Manžel paní Zhangové zemřel před mnoha lety. Sama pak živila a vychovala své děti a nebylo to lehké. I když byl život někdy velmi těžký, projevovala se vždy neoblomná. Učila své děti, že mají jednat poctivě a chovat se ke všem lidem se stejnou úctou. Stará paní Zhangová chodila do školy jen velmi krátkou dobu, nezná moc čínských znaků, ale je rozumná, má mírnou povahu a dobrý vztah se sousedy. Rada poslouchá rozhlas, zajímají ji státní záležitosti, je spravedlivá a proto se těší úctě v rodině i u sousedů. Dospělí i děti jejím názorům naslouchají. Její vnučka, které je přes šedesát let řekla: "Babička má vyrovnanou povahu. Jestliže se něco doma stane, spoléháme na její úsudek a určitě to vždycky vyřešíme." Ve svých 90. letech často radila i sousedům, jak mají řešit spory. I ve věku přes sto let dovedla sama šít. Své osobní věci dokázala řešit sama.

Interview trvalo dvě hodiny. Reportér se všiml, že při rozhovoru si babička neustále třela obě ruce a dělala to velmi obratně. S úsměvem reportérovi řekla: „Teď je zimní období, nevycházím z domu a tření dlaní přispívá k lepší cirkulaci krevního oběhu. Podívejte se, že mám hezkou pleť na tvářích."

Vážení posluchači, slyšeli jste vyprávění o 114leté babičce, nejstarší obyvatelce čínské metropole. Děkuji vám za poslech, na slyšenou příští středu.