Čínští a zahraniční odborníci na otázky lidských práv, kteří se poprvé účastnili fóra o lidských právech v Pekingu se domnívají, že některé západní země pod záminkou otázky lidských práv v Tibetu kritizovaly Čínu, ve skutečnosti se pod záminkou tibetské otázky vměšovaly do vnitříních záležitostí Číny.

Zástupce rektora čínské ústřední národnostní univerzity Shesrab Nyima prohlásil, že protičínské síly na západě mají zájem o otázky lidských práv na západě. Nejedná se o humanitární hledisko ale starost o mocenskou hegemonistickou sílu. Západní země předložily takzvanou otázku o lidských právech v Tibetu, ve skutečnosti je to snaha o nezávilost Tibetu.

Předseda indického střediska pro výzkumu politiky Mohan Guruswamy v loňském roce pobýval asi týden v Tibetu a řekl, že viděl rychlý rozvoj Tibetu, místní obyvatelé jsou velmi spokojeni se svou životní úrovní. Poukázal na to, že některé západní země kritizovaly Čínu pod záminkou otázky lidských práv v Tibetu, ve skutečnosti se pod záminkou tibetské otázky vměsují do vnitřních záležitostí Číny.

Předseda katedry mezinárodního práva při Ruské lidové univerzitě přátelství Aslan Abušidze řekl, že tibetské záležitosti jsou vnitřní záležitosti Číny. Ten, kdo se neseznámí s tibetskou historií, nemá právo mluvit do tibetských záležitostí. Jestliže někdo poruší mezinárodní pravidla v otázce státní svrchovanosti, je to považováno za porušení lidských práv.