Dne 12. května letošního roku došlo v okresu Wenchuanu v jihozápadní čínské provincie Sichuanu k zemětřesení o síle 8 stupňů Richterovy škály. Zemětřesení si vyžádalo tisíce životů, mnoho silnic a budov bylo zničeno. Při zemětřesení uvázly v hlubokých horách provincie Sichuan dvě britské turistky, které se vydaly na turistiku do přírodní chráněné oblasti pro pandy velké. Tři dny po zemětřesení dvě cizinky a ostatní turisty zachránili čínští vojáci. V dnešním pořadu si vyslechněme příběh, který britské turistky zažily v oblasti postižené zemětřesením.
Penelope Edwardsová a Judy Wongová jsou z Walesu, v jihozápadní Británii. Obě turistky se 12. května vydaly do přírodní rezervace pandy velké Wolong. Bylo to přesně v den, když oblast zasáhla hrozná přírodní katastrofa. Penelope takto pro tisk popsala scény, které v té chvíli viděla: zvuk1
Nejsilnější zemětřesení trvalo asi hodinu, viděly jsme jak padají stromy, všude lítal prach.
Právě tehdy byly obě ženy u pand velkých. Silné zemětřesení zablokovalo velkým kamenem výstup z obydlí pand velkých. Obě ženy a další turisté se nakonec z této pasti dostali po velkém žebříku, který tam nechali pracovníci rezervace.
Edwardsová a Wongová si okamžitě uvědomili, že silné zemětřesení je „uvěznilo" v hlubokých horách. Mnoho silnic, domů kolem ncih bylo zničeno, komunikace byly přerušeny.
Ihned po zemětřesení začali místní vojáci a policisté podnikat záchranné akce a poskytli turistům velkou pomoc. Vojáci sice neměli dostatek potravin, ale neváhali a rozdělili se s turisty o to málo, co měli.
Místní vojáci a policisté turisty nejen nakrmili, ale podali jim i další pomocnou ruku a postavili pro ně stany.
První noc po zemětřesení strávili obě ženy v turistickém autobusu.
Druhého dne venku pršelo. Když Edwardsová a Wongová a ostatní turisté vystoupili z autobusu, místní obyvatelé udělali něco, co je pro Penelope Edwardsovou nezapomenutelné: zvuk2
Místní obyvatelé nás pozvali ke stolu a nabídli nám tastičky. Bylo velmi zima a navlekla jsem na sebe všechno, co jsem měla sebou. Ale když jsem si dala tastičky a napila se džusu, bylo mi mnohem tepleji.
Překvapená Edwardsová a Wongová byli svědky toho, jak techničtí pracovníci se okamžitě pustili do práce a vyčistili silnice a rychle opravili tekeomunikační vedení. Druhého dne už fungovala televize. Ze zpráv se dozvěděli, jak obrovské škody zemětřesení tentokrát napáchalo. Edwardsová si myslela, že v „zajetí" hlubokých hor uváznou na dlouho. Ale třetího dne po zemětřesení, tj, 15. května se dočkali naděje. Wongová řekla, zvuk3
Náhle k nám přiletěl vrtulník. Bylo nám řečeno, že musíme okamžitě nastoupit do autobusu, který nás odveze přímo k vrtulníku. Celé udýchané jsme běžely k vrtulníku. Až po dlouhé době jsme se na palubě vrtulníku uklidnily.
Wongová řekla, že netušila, že je vrtulník vyprostí tak rychle, protože po zemětřesení bylo mnoho raněných a ona se domnívala, že především ranění potřebují vrtulník. Wongová řekla: zvuk6
Srdečně dekujeme těm, kteří nám při katastrofě pomáhali. Milí posluchači, ve chvíli, když tento pořad posloucháte, Penelope Edwardsová a Judy Wongová jsou už doma ve Velké Británii. Dovolte, abychom tedy pomocí rozhlasového éteru všem postiženým vyjádřili naše nejsrdečnější pozdravy. Tak a tady už končíme dnešní pořad, děkuji vám za poslech.
|