74letý bývalý profesor z nemocnice Huxi při universitě Sichuan, v současnosti důchodce Zhang Panlin, při záchranné práci vždy pracoval na první linii. Operoval nepřetržitě dva dny i v noci, nakonec omdlel u operačního stolu a srdce mu přestalo bít na téměř celou minutu. Díky neprodlené záchraně se dostal mimo nebezpečí života.

Po zemětřesení se velké množství zraněných dovezlo do druhé nemocnice ve městě Shifang. Nemocnice hned ustavila pohotovostní záchrannou skupinu. Profesor Zhang jako chirurgický odborník vzal funkci vedoucího expertního týmu. Běhal po operačních sálech, konal konzultace a inspekce, ba sám operoval. Řekl: „Chodím tam, kam se dělají nejkomplikovanější operace."

79letý profesor Lu Shibi je ortopédem Hlavní nemocnice Čínské lidové osvobozenecké armády a členem Čínské akademie inženýrství. Ve své padesátileté lékařské kariéře je tato záchranná práce způsobená silným zemětřesení už čtvrtá. Po zemětřesení hned vyslovil přání jet v první linii, s ohledem na jeho vysoký věk vedení nemocnice doufalo, že zůstane v Pekingu jako poradce. Lu ale odpověděl: „Zúčastnil jsem se třikrát záchranné práce po zemětřesení, mám bohaté zkušenosti. Kdo tam v kritické době pojede, když ne já?" Profesor Lu i další proslulí domácí odborníci se rozdělili na dvě skupiny, jejichž hlavním úkolem je rozdělení všech zraněných, analyzovat jejich situaci a poslat je na patřičné místo na léčení.

Vedoucí ortopedického oddělení nemocnice vojenského okruhu Li Yi každý den spolu s odborníky hlavní vojenské nemocnice konali vizitu, konsultace, vysoce ocenil pomoc, kterou jim akademik Lu Shibi poskytoval. Řekl, že jednoho dne jeden zraněný na obou dolních končetinách byl dovezen do nemocnice, chtěli mu uříznout končetiny, aby mu zachránili život. Profesor Lu a jeho kolegové po konzultaci potvrdili, že je sice těžce zraněn, ale jeho končetiny se dají zachránit. Přitom předložili vědecký léčebný návrh. Nakonec byly zachráněny jeho obě nohy i život.

73letý vzorný pracovník Wu Dianhua a jeho manželka organizovali léčebný tým a už druhého dne po zemětřesení se vydali na cestu do postižené oblasti. Po jednodenní jízdě dorazili do vážně postiženého města Deyang. Jde o první nevládní zdravotní skupinu z provincie Hebei. Manželé Wu mají čtyři syny, kteří mají velké starosti o své rodiče pracující v těžkých podmínkách. Nejstarší syn Wu Xianyong je ředitelem závodní nemocnice ve městě Jizhou. Řekl, že otec má pevné odhodlání jet a pracovat v postižených oblastech. Připravil pro rodiče třista druhů léků a také se k nim připojili tři lékaři z jeho nemocnice.

Syn je hrdý na činy svých rodičů, ale má obavy z toho, že otec má vysoký tlak, vysoký obsah v krvi, stejně tak není zdravý na srdce. Šestého pracovního dne doktor Wu zavolal domů, řekl, že jeho oddíl zachránil 110 raněných, poskytl téměř stu lidí lékařskou službu. Počet raněných v Deyan ubývá a chtějí přejet do Wenchuan, město epicentra tohoto zemětřesení.

75letá paní Yang Qingxiu je nejstarší mezi dobrovolníky. Před zemětřesením strávila stará paní doma čas čtením knih a novin a sledováním televize. Po zemětřesení nemohla žít takovým způsobem. Chtěla pro postižené oblasti něco udělat. Na začátku darovala oblečení, potom si všimla, že to není dost. Slyšela, že nemocnice Huaxi přijala mnoho zraněných, nemá dostatek pracovních sil, potřebuje dobrovolníky. Ale když ji tamní pracovník viděl, odmítl ji z důvodu, že dobrovolníci musí mít určité odborné znalosti. Stará paní se nezřekla, řekla: „Ve státě došlo ke katastrofě, určitě jsou záležitosti, které můžu vykonat. Nejsem tak stará, mohu se ještě hýbat." Ale pracovník trval na podmínkách náboru jejich pracovníků. Obě strany trvaly na svém. Přišla jedna osoba, která ji znala. Řekla: „Prodávala jste tu noviny dvacet let, vyznáte se v místních cestách, můžete řídit dopravu." Stará paní tak na sebe vzala úkol dopravní policie bez uniformy. Našla své místo v záchranné práci pro oblasti postižené zemětřesením.