Stárnutí společnosti stále sílí. Stáří není krátkou, nudnou etapou lidského života. Mnoho starých lidí se pokouší o různé způsoby důchodového života, není spokojeno s tradičními způsoby života v důchodu doma nebo v domovech důchodců. Změnit místo bydliště v důchodu se v poslední době v Číně stává volbou pro řadu starých lidí. Chtějí tak klidně strávit důchodová léta.

V dnešním programu Pestrobarevné stáří se budeme zabývat tímto tématem.

Paní Wang pochází z východočínského turistického města Hangzhou, ale teď bydlí na vesnici. Před třemi lety jí zemřel manžel. V květnu 2007 její syn v novinách četl reklamu na nový typ života důchodců na vesnici. Oba se proto jeli podívat na reklamou nabízené místo. Paní Wang se to líbilo a za 55 tisíc juanů koupila na 30 let uživatelské právo na jeden byt ve vesnici Jiusi na úpatí hor Tiammo. Stará paní miluje zdejší krásnou krajinu a našla hodně přátel mezi zdejšími rolníky.

„Pojďte k nám na čaj, budeme hrát karty", volá paní Wang jedna rolnice. „Dobře, půjdu až dodělám něco doma", odpověděla paní Wang a pokračovala v domácích pracích ve svém bytě. Je to sice jenom jeden pokoj, ale má taky dobře vybavený záchod a kuchyň. Pokoj má čisté okno, přes které je hezký výhled na zelené hory v dáli a nedaleký vesnický rybník.

Paní Wang řekla, že ráno si zacvičí taiči a jde se projít do nedaleké hory. Pak se baví s rolníky a vyslechne jejich příběhy. Takový poklidný je její život na venkově. Někdy z dlouhé chvíle pomáhá majiteli domu v zemědělských pracích. Žije těsně kontaktu s přírodou a má radost z manuální práce, která posiluje její fyzickou zdatnost. Jenom nedávno za svým pokojem zahradila malý dvůr, s předzahrádkou, kde chová slepice a pěstuje zeleninu. Opravdu vede „radostný rolnický život". K obědu a večeři si buď sama uvaří čerstvou zeleninu anebo se jí u majitele bytu a to mu pak měsíčně vyúčtuje. Paní Wang je velmi spokojena se současným životem, řekla: „Přistěhovala jsem se sem v loňském létě, tehdy bylo ve městě strašně horko, neodvážila jsem se ani vyjít na ulici z pokoje s klimatizací. Dnes spím v pokoji, aniž musím zapnout elektrický ventilátor. Vane tu horský vánek a to je velmi příjemné."

Další stará paní Zhu žijící ve městě ale necítí takové štěstí jako paní Wang. Taky se před třemi lety přistěhovala ze středočínské provincie Anhui do Pekingu. Její syn koupil v předměstí Pekingu byt s přízemím a prvním patrem. Syn má dítě a tak v jedné rodině žijí čtyři osoby. V Číně líčíme šťastný život obyvatel podle toho jestli bydlí nahoře i dole, používají elektrické lampy a telefony. Paní Zhu žije právě v takových podmínkách, mnohokrát lepších než na venkově.

Paní Zhu ve všední den pracuje v domácnosti, doprovází vnuka do školy i ze školy. Zbytek času tráví buď sledováním televize nebo procházkou v blízkosti bytu. Paní Zhu neumí mluvit standardní pekingskou řečí a tak po delší době cítí, že se její životní kruh zužuje a nudí se. Nezná cesty ve městě, vysoké budovy jsou pro ní skoro všechny stejné. Vzdáli-li se od svého domova, netrefí pak domů. Syn zaregistroval matčiny problémy a poprosil známé paní ve stejném věku, aby vzali jeho matku na společenské aktivity jako je zpívání, tancování, hry v karty a podobně. Ale kvůli jinému životnímu pozadí a jazykové rozdílnosti se paní Zhu jenom těžko adaptuje na život s městskými ženami stejného věku. Často se stává, že jiní tancují, zatímco ona je jenom pasivním divákem. Pro paní Zhu je těžké přizpůsobit se životu ve městě.

Vedoucí výzkumného střediska pro studium staří Cheng Yi se domnívá, že změnou bydliště v důchodovém věku vzniká nedostatek citových vazeb mezi blízkými. Důchodový život musí být zajištěn nejen hmotnými podmínkami, ale potřebuje i citovou vazbu s příslušníky rodiny i duševní útěchu. Když staří lidé opustili původní sociální prostředí, projeví se u nich absence komunikace s různými generacemi a lidské péče. Dlouhý život v takovém prostředí by mohl nepříznivě ovlivnit psychické zdraví starých lidí. Z ohledu na bezpečnost, staří lidé se mohou těžko přizpůsobovat životním podmínkám v jiných místech, tamním stravovacím zvyklostem a změnám v klimatu a někdy to může vyústit do nemoci nebo to může mít nečekané zdravotní následky. Proto volba, opustit v důchodovém věku své původní bydliště musí být opatrná. Je třeba brát v úvahu celou řadu faktorů, jako je ekonomická síla, osobní charakter, tělesný stav, životní prostředí.

Slyšeli jste naše informace o tom, jak staří lidé v důchodovém věku opouštějí svá bydliště a snaží se adaptovat v novém životním prostředí. Tím končíme náš dnešní pořad. Na slyšenou příští středu.