Když ji náš reportér navštívil, čínské družstvo žen a mužů právě získalo tituly mistrů na Pekingské olympiádě. Bývalá světová mistryně ve stolním tenise ve dvouhře uvedla, že nepochybuje o tom, že Čína dosáhla vrcholu. Qiu má radost z rozvoje stolního tenisu a řekla: „Zhang Yining a Wang Hao, oba jsou vynikající čínští hráči, myslím, že velmi důkladně studovali dopad míče a jeho trajektorii. I ve stolním tenise se stále více uplatňují nové technické a vědecké prvky. Myslím, že je potřeba sepsat knihu o vývoji techniky tohoto sportu. Vždy říkám, že tento sport vyžaduje více inteligence než síly a hráči musí během zápasu dělat důležitá rozhodnutí během velmi krátké doby."

V roce 1952 plánovala Čína zřídit státní družstvo pro účast na prvním asijském šampionátu, který se konal v Singapuru. Proto začal v celé Číně nábor stolních tenistů. Qiu Zhonghui tehdy chodila na střední školu a díky vlivu svých starších bratrů se stala milovnicí stolního tenisu. Věnovala se tomuto sportu i mimo školu. Za podpory svých kolegů a kolegyň se Qiu zúčastnila řady soutěží. Získala prvenství ve škole, ve městě i v provincii, a pak druhé místo v jihozápadní oblasti Číny. V celostátní soutěži sice nepostoupila do semifinálové osmičky, ale její poslední utkání na diváky i odborníky velice zapůsobilo. Ve druhém roce poté Qiou Zhonghui přijela do Pekingu a stala se kandidátkou na členství ve státním družstvu stolního tenisu, a tak začala její ping pongová kariéra. Tehdy bylo Qiu necelých 18 let. Neměla dobrou techniku, ale byla energická a projevovala velkou rozvojovou perspektivu. Někteří lidé však přesto pochybovali o jejích schopnostech. Qiu to však nebrala vážně. V srdci si říkala, že jim to musí dokázat.

V následujících deseti letech Qiu tvrdě cvičila a skromně se od každého učila všem dobrým technickým prvkům. Pětkrát se stala mistryní státu a na 26. světovém šampionátu ve stolním tenise porazila maďarskou soupeřku. Sice v utkání několikrát zaostávala za svým protějškem, nakonec ale získala světový mistrovský titul. Její úspěch daleko předčil cíl čínského družstva, které plánovalo, že čínské družstvo žen a účastnice čtyřhry by se měly umístit do prvních tří míst.

Později nebyla její tělesná kondice tak dobrá a měla nízkou teplotu. Lékaři ale nezjistili příčinu a podle poslední diagnózy se jednalo o chronickou únavu a vážné vysílení. V roce 1963, po desetileté sportovní kariéře se Qiu stala trenérkou státního družstva. Po řadě let se přeorientovala na sportovní výzkum. V roce 1980 se Qiu stala místopředsedkyní Čínského svazu stolního tenisu a předsedkyní výboru vědeckého výzkumu při svazu stolního tenisu. Zabývala se teorií stolního tenisu a podporovala vydání odborného časopisu „Svět stolního tenisu," kde zastává funkci šéfredaktorky.

Její manžel ví, že při trénování musela Qiu vynaložit velké úsilí. Aby sportovkyně ovládly techniku, musela s nimi trenérka cvičit několiksetkrát. Manžel se proto rozhodl vyrobit stroj, který by jim tuto práci usnadňoval – stroj pro trénink servisu. Jeho nápad podpořilo tehdejší vedení Státního sportovního výboru a uvolnilo na výzkum peníze. V roce 1982 se tento stroj definitivně dostal do výroby.

V roce 1993 otevřela Qiu Zhonghui v Pekingu „Obchod sportovních potřeb Qiu Zhonghui." Jde o první pekingský obchod pojmenovaný po známé osobnosti. Po čtyřech letech jí její obchod vrátil všechny investice a vykázal zisk. Qiu chtěla za svého života založit školu, ve které by spojila všeobecné vzdělání se stolním tenisem. Tato škola by měla připravit řadu mladých talentů, kteří mají kvalifikované vzdělání, vyšší technickou přípravu sportu a dobrou psychologii.