Vážení posluchači, pan Wei Jizhong zastával řadu funkcí. Byl generálním tajemníkem a místopředsedou Čínského olympijského výboru, generálním tajemníkem Čínského výboru pro žádost o pořadatelství olympijských her v roce 2000, vysokým poradcem Organizačního výboru Pekingské olympiády 2008 a předsedou Mezinárodní federace volejbalu. Tyto funkce jsou důkazem toho, jak blízko má ke sportu a k olympijským hrám.

Letos oslavil 72 narozeniny, a se svou výškou 180 cm patří mezi vysoké Číňany. Stojí rovně. O svém tělesném stavu řekl, že zdraví jeho těla záleží na sportu.

V roce 1954 začal Wai Jizhong studovat na Univerzitě v Nankingu francouzskou literaturu. Měl rád sport a byl hlavním členem nejprve univerzitního a pak městského a provinčního volejbalového družstva.

Po absolvování vysoké školy byl umístěn do Státního výboru tělovýchovy a sportu a od té doby byl jeho život těsně spjat se sportem. Celý svůj život sloužil čínskému sportu a poctivě plnil všechny své pracovní povinnosti, což je v souladu s jeho životním principem: plnit jednoduchou věc jako složitou a obyčejnou věc plnit jako neobyčejnou.

V roce 1981 se stal Wei Jizhong vedoucím čínského volejbalového družstva žen a spolupracoval s trenérem Yuan Weiminem, pozdějším šéfem čínského sportu. Právě pod jejich vedením se čínský ženský tým umístil na pátém místě na mistrovství světa. Wei Jizhong věnoval děvčatům velkou péči a usiloval o to, aby byly volejbalistky psychicky uvolněné. Po každé, když byl na zasedání vyzván k projevu, vždy mluvil stručně a pak odjel na nákup. Dobře si pamatoval, co komu chutná. Po zasedání si u něj děvčata mohla vyzvednout svá oblíbená jídla jako buráky, třešně, nudličky z chobotnic apod. Když se jim v zahraničí stýskalo po domově, Wei jim koupil telefonní karty.

Čína dvakrát žádala o pořadatelství olympijských her. Poprvé však neuspěla. Wei byl tehdy generálním tajemníkem Čínského olympijského výboru. V této práci se podílel na vedení. Ale rychle si uvědomil, že Čína má velkou konkurenci. Vesměs čtyři kandidátské země měly vyšší hodnotu hrubého domácího produktu na obyvatele. Neúspěch Číny tohoto sportovního pracovníka hodně mrzel a často se kritizoval, že práci nedělal dobře. Přitom možnost pořádat olympijské hry závisí na soustavném zvyšování státní ekonomické síly a mezinárodní prestiže.

Právo pořádat letní olympijské hry v roce 2008 získal Peking až na moskevském zasedání Mezinárodního olympijského výboru v létě roku 2001. V průběhu procesu žádání chtěla příslušná strana aby Wei znovu pracoval v první linii, ale on kvůli svému věku odmítl. Chtěl, aby využila tuto možnost mladá generace, která bude reprezentovat budoucnost Číny. Wei Jizhong však nepřestal pracovat, i když pracoval v pozadí. Byl odpovědný za finanční rozpočet a plán marketingu. Spolu s dalším zkušeným pracovníkem dělal korektury všech dokumentů a připravil žádost o uspořádání olympiády v anglickém a francouzském znění. Koncem roku 2000 se definitivně rozhodovalo o překladech dokumentů. 65letý pan Wei Jizhong na sebe vzal těžký úkol. Pracoval velmi tvrdě. Uzavřel se do malého pokoje, kde pracoval celý den. „Když jsem byl unavený, na chvilku jsem si zdřímnul, když jsem měl hlad, dal jsem si pivo a hovězí maso," vzpomíná Wei Jizhong.

V roce 2004 odešel Wei z funkce předseda správní rady Společnosti čínského sportu s.r.o. , ale z jeho slov je jasné, že ještě může odpovědně pracovat pro stát.

Před nedávnem vyšla jeho kniha „Moje sportovní kariéra".V této knize popisuje průběh rozvoje čínského sportu a olympijského hnutí v Číně. Toho byl Wei Jizhong účastníkem a svědkem.

Kromě toho píše články do novin a časopisů. Píše pilně o přípravách sportovců na soutěže, přípravách Pekingské olympiády, jejím vlivu na Čínu nebo o sportu jako produkčním odvětví atd. Wei Jizhong řekl, že píše proto, aby zanechal vlastní zkušenosti a požitky dalším generacím.

Vážení posluchači, slyšeli jste pořad o panu Wei Jizhongovi, který je svědkem rozvoje čínského sportu a úsilí o pořadatelství Pekingských olympijských her. Děkuji za pozornost. Na slyšenou příští středu.