Od Šen-čou 1 po Šen-čou 7 už Čína v oblasti pilotovaných letů do vesmíru zaznamenává jeden úspěch za druhým. To má významný vliv na strukturu světové vědy a techniky. Program pilotovaných letů se nedá rozvíjet bez vyvinuté vědy a výzkumných dovedností a silného ekonomického základu země. Lze žíci, že rozvoj daného programu znamená výzvu pro komplexní státní sílu a vědecko-technickou úroveň. Řada úspěchů, kterých v těchto letech čínská kosmonautika dosáhla, dokazuje stále rostoucí komplexní sílu státu a image jako velmoci.

Čínské úsilí o rozvoj pilotovaných letů se ale liší od závodů v dobývání vesmíru, které během studené války rozvíjel bývalý Sovětský svaz a Spojené státy americké. Generální ředitel Čínské společnosti vesmírné techniky pan Ma Sing-ruej uvedl: /Záznam 1/

„Čínský projekt pilotovaných letů do vesmíru odstartoval relativně pozdě. Ne tak, jako USA a Sovětský svaz, které během studené války vyčlenily na vesmírné závody velké množství lidských, finančních a materiálních sil. Čínský projekt má přiměřený rozsah, odpovídající reáliím země."

Pilotované lety chce Čína rozvíjet spíš z hlediska vědecko-technických a ekonomických zájmů. Rozvoj příslušného programu se může stát hnací silou vědy a techniky. Potřebuje totiž aplikaci špičkové techniky - nejnovějších výsledků v různých sférách moderní vědy a techniky a zároveň předpokládá nové požadavky na její další rozvoj. Pan Ťing Mu-čchun - šéfprojektant nosné rakety Dlouhý pochod 2F, určené k vypuštění vesmírné lodi Šen-čou 7, řekl: /Záznam 2/

„Celý program pilotovaných letů do vesmíru by se mohl stát hnací silou při podpoře základního průmyslu v naší zemi, včetně výroby surových látek a článků. Některé výrobky se již aplikují v civilním průmyslu."

V dnešním světě je všeobecně známo, že rozvoj pilotovaných letů do vesmíru představuje hnací sílu vědecko-technického pokroku. Mnohé produkty každodenní spotřeby pocházejí právě z kosmonautického průmyslu. Jako příklad můžeme uvést široce rozšířeného robota, který pomáhá chirurgům při operacích, systém řešení vody, který se používá již v mnoha rozvojových zemích, a také destičky s povrchovými závity, určené k eliminaci odporu raketoplánu. Tajkonaut tentokrát opustí kabinu lodi se vzorky tuhého maziva a přinese je zpět na zemi, aby badatelé mohli zkoumat případný vliv prostředí vnějšího prostoru na tyto vzorky, a tak se snažili o to, jak zlepšit vlastnosti a životnost látky.

Kosmonautika se rovněž stane podnětem rozvoje příslušných průmyslových odvětví. Přinese mnoho obchodních šancí například v oblasti lékařství, farmaceutiky, letectví, výroby nových látek, elektroniky, strojírenství, textilu a telekomunikací, což aktivně ovlivní rozvoj čínské ekonomiky. Podle odhadu činí poměr investic do kosmonautiky k výnosu 1:2, a s ohledem na podporu příslušných odvětví se zvětší na 1:8 a dokonce 1:14. Průmyslová odvětví spojená s čínskou kosmonautikou už mají rozsah v hodnotě 120 miliard čínských jüanů.

Zkoumání vesmíru je snem Číňanů i celého lidstva. Šéfnávrhář vesmírné lodi Šen-čou 7 pan Čou Ťien-pching uvedl: /Záznam 3/

„Myslím, že zkoumání vesmíru a rozšiřování existenčního prostoru lidstva je dlouhodobá touha lidstva, a také odpovědnost Číny jako velké rozvojové země. Budeme nadále rozvíjet program pilotovaných letů, a to v souladu s ekonomickou silou státu, aby se lidé dostali daleko do vesmíru a objevili co nejvíce."