Paní Yuan Hualan pochází z okresu Suti, severočínské provincie Hebei, je místní známá osobnost, protože má zázračnou životní dráhu. Ve svých 45 letech pouze s 110 yuanů přijela z venkova do Pekingu na podnikání. Ve svých 55 letech měla majetek v hodnotě několika milionů juanů, měla by jít nadále kupředu, ale rázně odešla do důchodu jako zaměstnanec ve městě. V důchodovém životě se začala učit malířství a kaligrafii.

Její život se dramaticky změnil ve svých 45 letech, tohoto roku začala podnikání s kapitálem něco přes 300 yuanů. Tyto malé peníze nebyly úplně její vlastní, velnou částku si vypůjčila od svých příbuzných.. Za tyto peníze nakoupila zboží v provincii Hebei a prodávala je v Pekingu. „Koupila jsem jedny punčochy za půl yuanu, prodávala jsem je za 2,4 yuanu. Lepší punčochy jsem prodávala za 3,6 yuanu, jejich nákupní cena stála 0,8 yuanů." Yuan Hualan pevně pamatuje výkupní a prodejní cenu své první skupiny zboží, sice uplynulo už přes deset let.

Yuan Hualan jezdila na malé trojkolce, již vlastnila její sestra, a prodávala zboží po různých vesnicích. Potom její třetí syn také přijel do Pekingu a spolu s ní prodával zboží. Oba pilně pracovali par měsíc, akumulovali malou částku, za kterou pronajali dva stánky na tržišti v obvodu Fengtai. „Tak jsme se zakořenili v Pekingu", Yuan Hualan konstatovala.V dalších par měsících nahromadili další peníze, za které pronajali malý přízemní krám, kde kromě prodeje zboží mohli i bydlet a stravovat. Velkým problémem bylo, že tam bylo přílišná zima. „Pokoj by mohl sloužit jako lednička", Yuan Hualan řekla legračně.

Za nedlouho k nim připojili i její druhý syn, stav pracovníků byl větší, ale způsob hospodaření zůstala nezměněn: prodávat věci časně ráno na tržišti jako na venkově, kde chodí na obchod v pravidelných dnech. Po několika let později Yuan Huanlan pozměnila způsob obchodu, protože objevila novou cestu vydělávat peníze: prodat věci na prodejní výstavě. Její třetí syn je schopný člověk, za dva roky už provozoval se stánkem pro velký obchod s košilemi. V roce 2004 má už svůj oděvní závod a koncem toho roku svou oděvní společnost.

Když paní Yuan viděla, že třetí syn se postavil na vlastní nohy, Yuan se svým prvním synem a jeho manželkou prodávali věci na prodejní výstavě. Jednoho roku vydělala pro prvního syna sto tisíc yuanů. Pak pracovala pro druhého syna, také vydělala pro něho přes sto tisíc yuanů, naučila druhého syna, jak obchodovat na prodejní výstavě.

V roce 2002 cena bytu v Pekingu nebyla drahá. Paní Yuan s prozíravým pohledem poradila, aby třetí syn pomohl svým bratrům v nákupu bytu. Její první syn stále obchodoval na prodejních výstavách, po návratu domů už měl hotový byt, čekalo na něj jen přestěhování.

Dva starší bratři děkovali mladšímu bratrovi, také pochopili, že to vše přišlo z přání jejich matky.

Paní Yuan upracovala, dostala několik nemocí jako vysoký krevní tlak, cukrovku, kameny na žlučníku. Yuan vypracovala životní plán na budoucnost, že odejde do důchodu. A co dělá v důchodovém životě? Yuan si určila svůj cíl: neúnavně se učit a usilovně číst knihy. Yuan začala navštěvovat universitu tak zvaně třetího věku, učila se přípravě tzv. látkových obrázků, což je zvláštní umělecký žánr, spojující malířství, vyřezávání, vyšívání, lepení, dekoraci do ucelené kombinace. Yuan pečlivě vybírala látky, šikovně je rozložila, aby dosáhla zázračného efektu. Uzavřela se do pokoje a v klidu vytvořila řadu takových obrázků. Když je pak ukázala před svými spolužáky, ti byli velmi překvapeni. V roce 2004 Yuan s dvěma díly odjela do Japonska na kulturní výměnu, získala dvě zlaté ceny.

Yuan dosáhla prvního úspěchu, pak vstoupila do university třetího věku v dálkovém studiu v oboru malířství a kaligrafie.

Ve studiu samozřejmě měla mnoho problémů, ale nikdy se nevzdala. Její dvě díla byly přijaty do sbírky nakladatelství lidového malířství. Yuan Hualan řekla, že bude pokračovat ve studiu psaní verše, tím pak bude moci psát nadpis pro své obrázky. „Budu se neustále učit až do doby, kdy se stanu členkou Čínského svazu malířství a kaligrafie," tak vyslovila paní Yuan svůj doživotní záměr.

Vážení posluchači, informovali jsme vás o paní Yuan Hualan a jejím neobyčejném životě. Děkuji za pozornost. Na slyšenou příští středu.