 Ve městě Xiangfan ve středočínské provincii Hupei žije zasloužilý stařec. Ve 40. letech minulého století, za čínské osvobozenecké války před vznikem Čínské lidové republiky, působil jako fotografický reportér ve známé bitvě Huaihai a přechodu přes Jang´c. V roce 1951 se stal nejmladším fotoreportérem na válečném bojišti při odporu proti Americe a podpoře Koreji. Uveřejnil mnoho fotografií, dokumentující boj čínských dobrovolných vojáků proti agresorům. Mnoho jeho děl je vystaveno ve vojenském muzeu Čínské lidové osvobozenecké armády. Tento neobyčejný muž se jmenuje Wang Changgen. V našem programu vám dnes povyprávíme jeho příběh.
 Wang Changgen se narodil v roce 1930 ve městě Jizhou v severočínské provincii Hepei. Ve svých 14 letech ho rodiče poslali studovat do fotoateliéru ve velkém městě Tianjin. Mladý Wang ale nechtěl žít stabilní život, a proto se o tři roky později tajně vrátil do svého rodiště a vstoupil do lidové armády. Jako nový a mladý voják se hned zúčastnil tvrdé bitvy nazvané „Pochod do velkých hor Dabieshan." Přitom dostal zvláštní příležitost. Velitel brigády ho přemístil do sekce propagandy na fotografickou práci, neboť věděl, že umí fotografovat. V říjnu 1947 přijal tehdy 18letý Wang od velitele jeden americký fotoaparát. Byl vzrušen tak, že celou noc probděl.
Když začala velká bitva Huaihai, Wang pracoval s tímto fotoaparátem a pěti filmy na přední frontě. V této velmi nebezpečné situaci musel jednak zajistit svůj život a jednak vyfotografovat kvalitní snímky, což byla pro mladého vojáka vážná výzva. Wang vzpomínal na to, že kvůli nedostatku zkušeností nevyfotografoval dobré snímky. Ve skutečnosti se mu podařilo pořídit nemálo dobrých fotografií.
Když vypukla korejská válka, Wang se přihlásil k účasti. Divize, ve které Wang sloužil, se tehdy usadila ve městě Neijiang v západočínské provincii Sichuan. Hned potom se přepravili do provincie Hepei, kde cvičili jeden měsíc. Pak se vlakem dostali do města hraničícího se Severní Koreou. Každý voják měl u sebe jen jednu pušku, jednu lopatu, plášť proti dešti, 2,5 kg rýže, deset kusů sušenek a jednu konzervu hovězího masa. Wang u sebe měl navíc fotoaparát a několik filmů a v té době už zastával funkci vedoucího fotografické skupiny při 15. armádě Čínské lidové osvobozenecké armády. Potom ve více než třech letech společně s fotoreportéry tiskové agentury Nová Čína a vydavatelství Tianjin pracoval u velitele 15. armády. Wang vyfotografoval mnoho válečných obrázků, které zachycují hrdinství čínských vojáků.
Letos oslavil Wang Changgen 78. narozeniny. Je v důchodu a bydlí ve výškové budově ve městě Xiangfan. Vede tichý a neokázalý život.
Jeho byt je vybaven prostě. V obývacím pokoji je položeno několik květináčů s orchidejemi, ve vitrínách leží několik kamenů, což odráží vnitřní pokojný svět starého pána.
Dnes vidíme spoustu právních sporů o autorských právech a duševním vlastnictví. Fotoreportér Wang, který byl ve válečné době vždy na přední frontě, nemá podepsaná díla a domnívá se, že jako vojenský fotoreportér nevlastní autorská práva. Ta jsou vyhrazena armádě. On sám je pouze fotografem. Wang už nepamatuje, kolik fotografií pro armádu pořídil. Když mu jeho studenti sdělili, že jeho díla byla použita na výstavě, v časopisech a v knihách s uvedením „od neznámého autora" Wang se pouze lehce usmál. Jeho díla, která může jiným ukázat, jsou kopie, jejichž originály byly otištěny ve dvou knihách. V knize „Slavní čínští lidoví dobrovolníci" je uvedeno více než 40 jeho fotografických děl.
Wang Changgen miluje fotografování dodnes. Když je dobré počasí, fotografuje venku se svými studenty. Jeho studenti ho samozřejmě oslovují učiteli Wangu, jemu se to však nelíbí a často říká: „Nenazývejte mě učitelem, jsem jen fotograf." Snad Wang Changgen prožil příliš mnoho utrpení a krveprolití ve válkách, proto chce být v letech míru pouze fotograf."
Vážení posluchači, informovali jsme vás o válečném fotografovi Wang Changgeovi. Tím končíme dnešní pořad. Na slyšenou příští středu.
|
v 
