„Novinář se mě při rozhovoru zeptal, zda můžu neformálními slovy vysvětlit harmonický svět. Řekl jsem, že harmonický svět znamená, že naši Číňané doufají v dobrou Čínu i dobrý svět."

To řekl známý čínský diplomat pan Wu Jianmin na své přednášce o konceptu harmonického světa, který předložil čínský předseda Chu Ťin-tchao. Naděje v dobrou Čínu a dobrý svět je úroveň, která dokazuje elegantní chování velké země, dále vyjadřuje racionálnost a pragmatiku čínské diplomacie v procesu reformy a otevírání se světu v posledních třiceti letech.

Od roku 1978 začala reforma a otevírání se světu a čínská diplomacie provedla řadu revolučních reforem a změn. Ideologická diplomacie se změnila na pragmatickou diplomacii, z jedné diplomacie se změnila na rozmanitou diplomacii, od teorie „třetího světa" se změnila v koncept „harmonického světa". Prostřednictvím obrovské třicetileté změny můžeme sledovat dospělou a pokrokovou cestu čínské diplomacie.

V 70. letech minulého století na začátku čínského návrtu do OSN neměla Čína v diplomacii tak silná práva. Nějací lidé si dělali legraci, že Čína nalezla pátý způsob, jak hlasovat v OSN. Ve skutečnosti měli zástupci v OSN pouze tři způsoby, jak hlasovat – souhlasit, nesouhlasit nebo se vzdát hlasování. Po ústavní konferenci OSN v San Fransiscu byl do Charty OSN zanesen čtvrtý způsob hlasování, čili neúčast v hlasování a vyjádření nespokojnosti. Čínský pátý způsob byl účastnit se hlasování, ale nebýt ani pro, ani proti, je klidně sedět a nehlasovat.

Zmíněná poznámka živě dokazuje mezinárodní postavení Číny v tehdejší době. V této době západní země bojovaly ve studených válkách. Čínská diplomacie se také nemohla rozloučit s tehdejším pozadím, a proto věnovala pozornost jenom kontaktu se socialistickými asijskými, africkými a latinskoamerickými zeměmi a velmi málo se podílela na mezinárodních záležitostech.

V roce 1978 komunistická strana Číny uspořádala třetí plenární konference při 11. zasedání KS Číny, která měla velký historický význam, protože Čína vstoupila do nové historické epochy. Velká reforma a otevřenost, které v minulosti v čínské historii chyběly, přinesly historickou změnu. Rozvoj Číny neznamená izolaci od světa. Čína potřebuje kontakt se světem i spolupráci se světem.

Bývalý čínský státní představitel Deng Xiaoping předložil známou teorii o mezinárodní situaci a tématu epochy na základě vědeckého poznání, čili mír a rozvoj jsou v současnosti ve světě hlavními tématy. Je možné se vyhnout světové válce. Tato teorie poskytuje základ pro regulaci řady čínských diplomatických politik. Profesor čínského diplomatického institutu Wang Fan se domnívá,

Politika reformy a otevírání se světu potvrdila novou zvláštnost epochy v Číně. Mír a rozvoj nahradily války a revoluce. Cíl čínské diplomacie se změnil na vytvoření dobrého a mírového prostředí pro rozvoj Číny. Čínská diplomacie slouží čínské reformě a otevřenosti. Výsledkem je, že se Čína stala důležitým členem v mezinárodním mechanismu. Osud Číny je těsně spojen s osudem většiny zemí světa a budoucnost Číny je také těsně spojena s budoucností většiny země světa.

Tento rozvoj změnil čínský postoj ke světu i čínský způsob komunikace se světem a tím čínská diplomacie vystoupila do nové epochy.