Bývalý německý kancléř Helmut Schmidt při interview řekl, že čínská kultura má své zvláštnosti a není možné hodnotit Čínu podle standardů západních zemí. Reforma čínské společnosti půjde svou vlastní cestou.

V očích západních zemí „socialismus" často znamená plánovanou ekonomiku, kolektivismus a nerespektování lidských práv, ale při návštěvě Číny se může kdokoli přesvědčit, že socialistická Čína není taková. Čínský socialismus má své zvláštnosti a přináší očividné výhody pro politiku a živnost.

Schmit mnohokrát přiletěl do Číny, kde se setkal s hlavním designérem čínských reforem a otevírání se světu Deng Xiaopingem. V důsledku toho, že už měl nějaké znalosti o Číně, mohl Schmit rozumět tomu, proč musejí čínské reformy jít svou vlastní cestou----čínskou zvláštní socialistickou cestou, která vyhovuje čínské státní situaci a zvláštní éře.

V dnešní Číně můžete ve městech i na venkově najít různé trhy. Na ranních trzích jsou nízké ceny a prodavači výhodně prodávají některé zájmové výrobky. Ve velkých supermarketech jako je např. Wal-mart, čekají lidé u pokladen ve frontách s nákupními vozíky. Ve velkých luxusních obchodních centrech přitahuje různé luxusní zboží pozornost mnoha spotřebitelů. Zmíněné trhy plně ukazují aktivitu čínských trhů a čínské ekonomiky.

Trh je neuviditelní ruka, která se už rozšířila do různých oblastí života čínských obyvatel. Ale pokud se vrátíme do roku 1978, zmíněné, v současnosti běžné věci, byly nepředstavitelné. Tehdejší Čína měla plánovanou ekonomiku, stejné výrobky měly stejnou cenu, lidé je společně prodávali a nakupovali. Možnost nakupovat byla omezena nákupními lístky. S otevíráním státních dveří se znalosti čínských lidí o ekonomickému mechanismu změnily. V roce 1984 Čína předložila návrh na „plánování komerční ekonomiky," který zdůraznil rozdíl mezi plánovanou a komerční ekonomikou. K reálné změně systému došlo na 14. zasedání zástupců čínské komunistické strany v roce 1992.

V říjnu roku 1992 rozhodlo 14. shromáždění zástupců čínské komunistické strany o tom, že cílem reformy bude založení socialistického tržního ekonomického systému. Poté Čína poprvé objasnila kombinaci socialistického sociálního systému s tržní ekonomikou. Potom Čína ukončila rozpory v tom, zda plánovaná ekonomika, komerční ekonomika a tržní ekonomika patří k socialismu nebo ke kapitalismu.

Podle teorie Marxismu je socialismus založen na základě vyvinuté kapitalistické ekonomiky, ale čínský socialismus se narodil v polokoloniální a polofeudální společnosti, což spolu s velkou čínskou populací a nebilančním rozvojem ekonomiky rozhodlo o tom, že Čína bude trvat na cestě čínského zvláštního socialismu. Zkušenosti z 30letých čínských reforem a otevírání se světu plně ztělesňují takovou čínskou zvláštnost.

V současnosti musí Čína v procesu rozvoje čelit mnohým problémům, například nedostatku energetických zdrojů, znečištění životního prostředí, rozdíly v příjmech obyvatel atd., proto Čína předložila návrh, podle kterého bude s rychlým a stabilním rozvojem ekonomiky usilovat o založení společnosti, která bude šetřit energiemi a chránit životní prostředí, která bude usilovat o harmonický rozvoj měst, vesnic, regionů, rozvoj ekonomické společnosti, vztahů lidí a přírody a harmonických vztahů mezi vnitřním rozvojem a otevíráním se světu.