Na 3. zasedání 11. ÚV KS Číny v r.1978 rozhodla Čína, že se vzdá pojmu o směrnici třídního boje, který byl tehdy populární, určí myšlenkovou linii o osvobození myšlenky a zakládání se na pravdě a udělá strategické rozhodnutí o změně pracovního těžiště na státní ekonomické výstavbě. Od té doby jde čínský lid touto cestou reformy a otevírání se světu.

Pod vlivem kulturní revoluce se čínská ekonomika přiblížila na okraj rozvratu. V r.1978 dosáhl počet chudých lidí v Číně 250 milionů a objem zkonzumovaného obilí a stolního oleje byl nižší než v roce 1949, kdy byla založena nová Čína. Jeden z pěti mladíků ve městech byl nezaměstnaný.

Od r.1949 vynaložili komunisté velké úsilí na modernizaci své země, ale ekonomický systém s vysokou proporcí státního vlastnictví a uzavřená ekonomická rozvojová forma vážně omezily rozvoj hospodářství.

V prosinci r.1978 rolníci v obci Xiao Gang města Feng Yang provincie An Hui pod hrozbou vězení napsali první smlouvu o distribuci půdy do každé rodiny, čímž zahájili čínskou reformu venkova. Distribuce půdy do každé rodiny stimulovala výrobní aktivitu rolníků.

Pokus rolníků v obci Xiao Gang zpočátku nedostal jasnou podporu vlády. Deng Xiaoping, politik, který otevřel novou etapu, v rozhovoru z 31. května r.1980 kladně ocenil distribuci půdy do každé rodiny, což urychlilo rozvoj reformy venkova.

Jianzou

Směr už byl určen, ale jak se dostat k cíli? To nikdo nevěděl.

Pokud chceme, aby měla ekonomika energii, mělo by být možné, aby v distribuci zdrojů sehrál základní úlohu tržní mechanismus. Čína řekla, že uplatní plánovanou komerční ekonomiku a navíc řekla, že rozvine socialistickou tržní ekonomiku.

Proto byla v Číně postupně založena taková struktura vlastnictví, ve které systém státního vlastnictví zaujímal hlavní roli a několik dalších ekonomických forem se společně rozvíjelo.

Aby postupně realizovala zapojení do mezinárodního trhu, Čína postupně založila několik zvláštních ekonomických zón v přímořských oblastech, které se staly základnami pro otevírání se světu. V tomto procesu se Čína neustále učila zahraniční pokročilé techniky a zkušenosti managementu a regulovala svou rozvojovou myšlenku.

Deng Xiaoping konstatoval, že pracovní síly jsou základem normované váhy toho, zda je státní systém dobrý. Socialismus také může mít tržní ekonomiku. 17. září r.2001 skončilo jednání o vstupu Číny do WTO, což symbolizuje, že Čína vstoupila do mezinárodního společenství. Do r.2007 zaujímal čínský hrubý domácí produkt 6% globálního produktu. Hrubý objem obchodu se zahraničím tvořil 8% ze světového obchodu. Chudá populace se snížila z 250 milionů lidí v r.1978 na asi 20 milionů.

V současnosti stojí Čína před mnoha otázkami a úkoly. V září letošního roku čínský premiér při účasti na 2. výročním zasedání letního Davosu řekl, že reforma a otevírání se světu je klíčové rozhodnutí, které určilo osud moderní Číny.

Čína prohloubí reformu ekonomického systému. Nadále podpoří reformu politického systému a reformu dalších oblastí. Nejenom prostřednictvím rozvoje ekonomiky zlepší lidský život, ale prostřednictvím výstavby demokracie a právního systému zabezpečí lidská demokratická práva a realizuje společenskou spravedlnost. Čína nadále prohloubí otevírání se světu.